Ještě před několika lety hrály firmy z Česka, Slovenska či Maďarska v polských obranných zakázkách spíše vedlejší roli. Varšava se opírala hlavně o vlastní státní holding PGZ a velké americké dodavatele. Válka na Ukrajině ale ukázala, že ani drahá technika sama o sobě nestačí, pokud armáda nemá dostatek munice, náhradních dílů a výrobu schopnou rychle reagovat.
Polsko už je silnější než my. I Ukrajina, soudí rozčarovaní ruští prováleční blogeři |
Polsko proto začalo výrazně více utrácet doma. Zakázky pro domácí podniky a společné projekty s regionálními výrobci se od roku 2022 téměř zečtyřnásobily. Loni dosáhly 30,4 miliardy zlotých, tedy zhruba 170 miliard korun, píše agentura Reuters.
Tanky nebo stíhačky stále z USA
Varšava přitom americké zbraně zcela neopouští. Tanky Abrams, systémy Patriot či stíhačky F-35 zůstávají důležitou součástí modernizace polské armády. U vybavení, které se v konfliktu spotřebovává ve velkém, však polská vláda tlačí na jiný model, který je jasný. Dovážet méně a více vyrábět přímo doma.
„Nejde pouze o investici do vyspělého obranného průmyslu, který je motorem polské ekonomiky, ale také o nezávislost dodavatelských řetězců,“ uvedl pro agenturu Reuters ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Podle něj má domácí výroba zajistit, aby polský stát dokázal zásobovat armádu i v případě narušení běžných dodávek.
Armádní vrtulníky jsou po tragické nehodě opět ve vzduchu |
Tlak na lokalizaci výroby je patrný i z přístupu k zahraničním firmám. Poláci po nich stále častěji chtějí investice a společné podniky. Nejde tedy jen o nákup hotového výrobku, ale o to, aby část hodnoty zůstala v zemi. Polsko tím zároveň posiluje vlastní průmysl a snižuje riziko, že v případné krizi zůstane bez dodávek.
Právě na tuto změnu sází česká Czechoslovak Group. V posledních měsících podepsala v Polsku několik dohod, mimo jiné o převodu technologie pro výrobu střelného prachu společnosti MESKO. S holdingem PGZ má rozšiřovat také výrobu dronů, raket, munice a obrněných vozidel.
Obranné výdaje míří k 5 procentům HDP
Česká skupina už získala i velké zakázky. V srpnu uzavřela s firmou Dezamet kontrakt za více než 100 milionů eur, tedy přes 2,4 miliardy korun, na komponenty pro dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů. Další smlouva s podnikem Huta Stalowa Wola za 150 milionů eur, přibližně 3,6 miliardy korun, se týká vybavení bojových vozidel.
Pentagon změnil plány ve střední Evropě. Do Polska vojáky nevyšle |
Do Polska zároveň míří další výrobci. Německý Rheinmetall tam rozšiřuje výrobní kapacity a připravuje centrum pro servis pozemní techniky. Polská Grupa Niewiadow chce s francouzskou KNDS Ammo France od příštího roku vyrábět až 180 tisíc kusů dělostřelecké munice ročně.
Za celou změnou stojí i rychlý růst polské armády. Ozbrojené síly letos překročily 220 tisíc příslušníků a země má na základní obranné výdaje vydat kolem 53 miliard eur, tedy zhruba 1,3 bilionu korun. To odpovídá přibližně 4,7 procenta HDP, uzavírá agentura Reuters.
