Polská vládní strana Právo a Spravedlnost (PiS) si většinou z odpůrců jejích politických kroků na mediálním poli nic moc nedělá. Tentokrát je to ale jiné. PiS totiž musí vzít v potaz názor svého koaličního partnera, středopravicové strany Dohoda, která se proti návrhu daně z příjmu z reklamy vymezila. „Dohoda má šanci zákon zablokovat, protože většina, kterou má konglomerát stran Právo a Spravedlnost, Dohoda a Solidární Polsko je docela těsná,“ komentuje politolog a odborník na střední Evropu Vít Dostál.
Stávka z minulé středy se navíc dotkla značné části polské veřejnosti. Protestu se zúčastnilo zhruba 45 mediálních organizací. Webové platformy uzavřely své stránky veřejnosti na 24 hodin a místo denního zpravodajství na čtenáře vyskakoval černý banner s krátkým vysvětlujícím textem.
„Na tomto místě by měl být náš obsah. Pokud vláda uskuteční své plány, jednoho dne jej možná už neuvidíš. Stejně tak můžeš přijít o možnost využívat jiná nezávislá média a informační zdroje,“ stálo v textu některých webových portálů.
Tu powinien być Twój ulubiony serwis internetowy. Dzisiaj jednak nie przeczytasz tu żadnych treści. Przekonaj się, jak będzie wyglądać świat bez niezależnych mediów. Ruszyła akcja Media bez wyboru.
https://t.co/A6jIpeGlqc https://t.co/gK2BNwgmpW
Ke stávce se připojilo i několik soukromých rozhlasových stanic tak, že přerušily vysílání. Nejčtenější deníky, jako například Gazeta Wyborcza nebo bulvární list Fakt, protestovaly na titulních stranách výtisků novin. Polským státním orgánům navíc poslaly otevřený dopis.
Příjem médií do zdravotní péče
Důvod stávky - navrhovaná daň z příjmu z reklamy - je podle kritiků jen dalším z mnoha kroků vládnoucí PiS jak podkopat svobodu polských médií. Vláda daň obhajuje tím, že vybrané peníze půjdou do Národního zdravotního fondu na boj proti pandemii a na investice do kultury.
Je paradoxní, že nově navrhované daňové povinnosti mají negativně dopadnout také na polské vydavatele, kterým přitom polská vláda žádnou formou cílené státní podpory v době trvající krize nepomohla.
Václav Machvýkonný ředitel Unie vydavatelů
Daň se má podle současného návrhu pohybovat mezi dvěma až patnácti procenty z příjmu z inzerce. Konkrétní sazbu určí velikost výnosů, typ média ale i inzerovaný produkt. Podle deníku Financial Times návrh předpokládá, že tímto ročně vybere až 800 milionů zlotých (4,6 miliard korun). PiS daň rovněž hájí s tvrzením, že tím omezí moc velkých nadnárodních skupin, a že podobnou daň zavádí i jiné evropské státy.
„Polská vláda se snaží nově navrhovanou daní z prodeje reklamy umisťované v rámci všech mediatypů vyřešit dodatečný příjem státního rozpočtu a financování fondu určeného na pomoc ekonomickým sektorům nejvíce zasaženým dopady přijatých mimořádných vládních opatření z důvodu covid-19. Svůj postup přitom srovnává se situací v ostatních evropských zemích, kde zaváděná digitální daň měla dopadnout především na digitální platformy, které v těchto členských zemích EU neodvádí daně a své vlastní zisky účetními operacemi vyvádí do daňových rájů,“ popisuje Václav Mach, výkonný ředitel Unie vydavatelů a člen sekce kreativního a kulturního průmyslu při Hospodářské komoře ČR.
Nezávislá média základem fungující demokracie
Současné stanovisko polské vlády zní, že návrh zákona přepíše. Chce se ujistit, že daň bude „progresivní a spravedlivá“ tak, aby doléhala hlavně na nadnárodní mediální skupiny. Jenže, jak upozorňuje Mach, nová daň by se dotkla i polských vlastníků médií.
Facebook v Austrálii zablokoval zpravodajství, ale i účty nemocnic a vlády |
„Je paradoxní, že nově navrhované daňové povinnosti mají negativně dopadnout také na polské vydavatele, kterým přitom polská vláda žádnou formou cílené státní podpory v době trvající krize nepomohla. Výrazně tím ohrožuje čtvrtý pilíř demokracie, kterým jsou právě svobodná a nezávislá media,“ říká ředitel Unie vydavatelů.
„V České republice vydavatelé periodického tisku zatím také žádnou státní podporu neobdrželi a to ani přes opakované výzvy od profesních asociací zastupujících jednotlivé mediatypy. Vláda České republiky cílenou formu podpory zasaženým mediálním organizacím nepřipravila, protože to bohužel nepovažuje za svou prioritu,“ dodává Mach.
To, že šlápnou na peníze Němcům, by polské vládě ani tolik nevadilo. Avšak velký problém je s největší nezávislou televizí TVN s americkými vlastníky.
Vít Dostálředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky
Nerozzlobit Američany
Podle výše citovaného Dostála má tlak na polská média ještě jeden rozměr, kterým jsou zájmy velkých zahraničních investorů. Například jmenovaný bulvární deník Fakt vlastní německá skupina Ringier Axel Springer a k stávce se připojila i nejsledovanější soukromá televizní stanice TVN vlastněná americkou skupinou Discovery.
Další pokuta pro Google, ve Francii měl klamavě hodnotit hotely |
„To, že šlápnou na peníze Němcům, by polské vládě ani tolik nevadilo. Avšak velký problém je s největší nezávislou televizí TVN s americkými vlastníky. Američanům se posledních pár letech podařilo zastavit některé úvahy o tom, že by měla být mediální svoboda v Polsku ohrožena,“ uvádí Dostál.
„Jde o velmi chytrou strategii Američanů vůči Polsku. I za Trumpa říkali, že důležité jsou pro ně dva pilíře: bezpečnost a byznys. Americká velvyslankyně ve Varšavě byla schopná jít na tiskovou konferenci oblečená ve vojenské uniformě, polovinu tiskovky mluvit o společném vojenském cvičení a druhou polovinu mluvit o tom, že nedopustí, aby byly účelově dotknuty záměry amerických investorů v Polsku,“ uvádí Dostál s tím, že nová administrativa Bílého domu bude nejspíš vývoj kolem nezávislých médií ve střední Evropě kritizovat o něco víc než za působení Donalda Trumpa.
Země bez nezávislých médií není svobodná. Neexistuje svoboda bez možnosti volby
stanovisko opoziční Občanské koalice
Peníze poslušným
Podle nedávného reportu který publikoval Mezinárodní institut tisku jsou nyní polská média pod největším tlakem od roku 2015. Tehdy došlo ke schválené novely mediálního zákona, který prakticky posvětil přímý dohled politické reprezentace státu nad veřejnoprávními vysílateli. Rozhlas a televize veřejné služby se tak staly hlásnou troubou vládní propagandy, píší Reportéři bez hranic.
Svoboda polských médií Reportéři bez hranic každoročně seřazují státy do žebříčku podle míry svobody tamních médií. Pozice Polska v žebříčku každoročně klesá. Zatímco v roce 2013 bylo na 22. místě, dnes je na 62. druhém místě. |
Naopak soukromá média, například televizní stanice TVN platí za kritiky vládnoucí garnitury, a právě proto chce PiS jejich vliv potlačit. Daří se jí to třeba tak, že reklamu státních podniků inzeruje výhradně v “poslušném”, tedy nekritickém tisku.
Polský webový portál Onet vlastněný společnosti Ringier Axel Springer k návrhu uvedl, že by kvůli nové dani mohl ročně odvádět deset až dvacet milionů zlotých navíc (zhruba 60 až 115 milionů korun). Nutno poznamenat, že inzerce často platí za hlavní zdroj příjmu polských soukromých médií. Noviny Gazeta Wyborcza nazvaly návrh „mocným úderem do tváře svobodných médií“. Zároveň varují, že pokud bude daň schválena, může to nakonec odříznout čtenáře od přístupu k nezávislým zprávám.
Návrh zákona se nelíbí ani opozičním politikům, kteří chtějí aby vláda návrh stáhla úplně. „Země bez nezávislých médií není svobodná. Neexistuje svoboda bez možnosti volby,“ uvedli lídři opoziční Občanské koalice. Ačkoli názory na daň rozdělily vládnoucí koalici, vypadá to, že návrh zákona ze stolu jen tak nezmizí. Bude však zajímavé sledovat, jak polská vláda návrh upraví, aby pro něj mohla získat většinovou podporu v parlamentu.
