Na výrobních linkách, stavbách, v kuchyních, skladech nebo při rozvážce jídla se vysoké teploty rychle mění z diskomfortu v bezpečnostní riziko. Zaměstnanci čelí dehydrataci, únavě, úpalu i vyšší pravděpodobnosti chyb a úrazů.
Očistec v horku na asfaltu. Jak se pracuje dělníkům, když teploty překročí třicítku |
Pro řadu profesí přitom není jednoduchým řešením práce z domova, kterou mohou během tropických dnů využít především kancelářské pozice.
Třetina evropské ekonomiky v ohrožení
Monique Mosleyová z potravinářské továrny v britském Yorkshiru britskému listu The Guardian popsala, že teploty blížící se čtyřicítce nejsou v jejím provozu neobvyklé. Během poslední vlny veder ale byly podmínky mimořádně náročné. „Díky našemu odborovému svazu nám zaměstnavatel nabízí další přestávky, ale ne na každém pracovišti je to stejné,“ popsala situaci.
Některé firmy už proto mění směny nebo výrobu omezují. Popeláři v částech Británie vyráželi do ulic dříve než obvykle, v Bristolu už kolem čtvrté ráno. Nezávislý pivovar na jihu země dočasně zastavil část produkce, protože v provozu bylo přes čtyřicet stupňů. V italském Laziu zase úřady během největšího horka zakázaly odpolední práci stavebním dělníkům a kurýrům, dodržování opatření však bylo podle zpráv problematické.
Vedro sužuje lidi v kancelářích i továrnách. Kdy se krátí směna a kdy stačí jen voda |
Ekonomové varují, že podobné situace budou mít širší dopady. „Teploty v horních třicítkách a nízkých čtyřicítkách mohou výrazně narušit práci v odvětvích, kde nelze zajistit chráněné pracovní prostředí,“ upozornil Robert Marks z Oxford Economics. Patří sem stavebnictví, zemědělství, výroba, maloobchod, pohostinství i další služby. Tyto sektory přitom tvoří 27 procent britské ekonomiky a v západní Evropě průměrně 35 procent.
Žádná výjimka, ale novodobý trend
Podle Oxford Economics by čtyřdenní vlna veder mohla snížit čtvrtletní růst produktivity práce ve Spojeném království o 1,5 procentního bodu a v západní Evropě až o dva body. Finanční společnost Allianz označila extrémní horko za strukturální ekonomické riziko. Ve stresovém scénáři by Francie mohla mezi lety 2026 a 2030 přijít o výkon v hodnotě 240 miliard dolarů (asi 5 bilionů korun), Itálie o 147 miliard (více než 3 biliony korun) a Španělsko o 120 miliard (přibližně 2,5 bilionu korun).
„Vlna veder není výjimkou, je to trend,“ uvedla pro Guardian ekonomka Allianz Katharina Utermöhlová. Podle ní je třeba přestat brát horko jako letní výkyv a začít ho řešit jako trvalou otázku hospodářské politiky.
OBRAZEM: Teplotní masakr zasáhl Evropu. Kde bylo nejhůř a jak se s tím vypořádali |
Debata se proto přesouvá i k pracovním pravidlům. Británie stanovuje minimální, nikoli maximální teplotu na pracovišti. Zaměstnavatelé mají zajistit „rozumné“ podmínky, více přestávek, pitnou vodu a přesun náročné práce do chladnějších hodin. Odbory však dlouhodobě žádají pevný maximální limit.
Evropské země volí různé cesty. Francie požaduje úpravy rozvrhů, omezení přímého slunce na pracovištích a dostupnou vodu. Německo nařizuje opatření při teplotě nad 30 stupňů uvnitř pracoviště a přísnější režim při 35 stupních. Španělsko umožňuje placené volno zaměstnancům, kteří se kvůli mimořádným okolnostem nemohou dostat do práce.
