Přerušení energetických vazeb s Ruskem má pro Pobaltí nejen bezpečnostní, ale také velký symbolický význam. Ihned po odpojení od ruské energetické soustavy se proto lotyšští dělníci pomocí jeřábu nechali vynést k drátům vysokého napětí v obci Vilaka nedaleko ruských hranic, aby je mohli přestřihnout. Nařezané dráty pak rozdávali jásajícím přihlížejícím, popsal list The Guardian.
„Už ho nikdy nepoužijeme. Jdeme dál,“ komentoval odpojení od ruské sítě lotyšský ministr energetiky Kaspars Melnis. „Dosáhli jsme cíle, o který jsme tak dlouho usilovali. Nyní máme vše pod kontrolou,“ řekl na tiskové konferenci jeho litevský protějšek Žygimantas Vaičiūnas.
Nezávislí na Rusku. Pobaltí se po letech připojí k evropské elektrické síti |
Přerušení energetických vazeb na Rusko trvalo v Pobaltí desítky let. Práce na přechodu do evropské sítě se urychlily, když Rusko v únoru 2022 vojensky napadlo Ukrajinu. O kroku se ale diskutovalo už od ruské anexe poloostrova Krym v roce 2014. Síť byla pro pobaltské země jediným zbývajícím spojením s Ruskem.
Litva, Lotyššso a Estonsko se po rozpadu Sovětského svazu počátkem 90. let 20. století znovu staly nezávislými státy a v roce 2004 vstoupily do EU a NATO. „Ukončením energetické závislosti pobaltských států na Rusku ponecháváme agresorovi možnost použít energii jako zbraň proti nám,“ uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.
Nikdo si ničeho nevšiml
V Pobaltí jsou i přes euforii z osvobození se od energetické závislosti na Rusku cítit obavy z ruské sabotáže. U rozvodny elektřiny v Rezekne nedaleko lotyšsko-ruských hranic operoval armádní kamion, v nedalekém městě hlídkovali policisté se zbraněmi, což svědčí o obavách, informuje The Guardian.
„Systém je stabilní, proces probíhá hladce, nikdo si nevšiml, že by se něco změnilo,“ ujistil lotyšský ministr energetiky Kaspars Melnis.
Kaliningrad v izolaci. Kvůli odstřiženému Pobaltí bude závislý na vlastních turbínách |
Pobaltské země od roku 2018 vynaložily téměř 1,6 miliardy eur (v přepočtu zhruba přes 38 miliard korun) na modernizaci sítí, aby se připravily na přechod.
Náklady nicméně vznikly i Rusku. Pro něj totiž odpojení znamená, že jeho kaliningradská enkláva, která se nachází mezi Litvou, Polskem a Baltským mořem, je odříznuta od hlavní ruské sítě, takže musí udržovat svou energetickou soustavu sama. Rusko tak utratilo 100 miliard rublů (v přepočtu přes 24 miliard korun), aby Kaliningrag mohl dál energeticky fungovat. V ceně je zahrnutá například výstavba několika plynových elektráren v Kaliningradu.
