Rusko již ve středu kvůli údržbářským pracím dodávky plynovodem Nord Stream 1 přerušilo. Podle původních informací měla odstávka skončit v sobotu ráno.
Gazprom v pátek ale uvedl, že údržba provedená společně se zástupci německé firmy Siemens Energy odhalila únik oleje v kompresorové stanici Portovaja, takže není možné zajistit bezpečný provoz. Dodal, že zaslal šéfovi firmy Siemens Energy dopis o zjištěných závadách a potřebě jejich odstranění. Společnost Siemens Energy podle Gazpromu uvedla, že nezbytné opravy lze uskutečnit pouze „v podmínkách specializované dílny“.
Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že Německo je nyní na zastavení dodávek ruského plynu připraveno mnohem lépe než dříve. „Situace na trhu s plynem je napjatá, ale dodávky jsou zabezpečené,“ prohlásila mluvčí ministerstva. „Nespolehlivost Ruska jsme viděli již v předchozích týdnech, takže jsme pokračovali v opatřeních k posílení své nezávislosti na dovozu ruské energie,“ dodala.
Německé zásobníky plynu jsou podle mluvčí naplněny z 84,3 procenta. „Říjnového cíle 85 procent bychom tak měli dosáhnout již začátkem září,“ uvedla mluvčí. Německý úřad pro regulaci síťových služeb Bundesnetzagentur také poukázal na větší připravenost země na zastavení ruských dodávek. Zároveň ale vyzval německé obyvatele i podniky ke snižování spotřeby plynu.
Evropská komise obvinila Gazprom, že dodávky plynovodem Nord Stream 1 zastavil kvůli falešným záminkám. „Je to další potvrzení jeho nespolehlivosti jakožto dodavatele,“ uvedl mluvčí komise Eric Mamer. „Je to rovněž důkaz cynismu Ruska, které plyn raději pálí, než aby plnilo závazky,“ dodal.
Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Moskva v červnu snížila dodávky plynovodem Nord Stream 1 na 40 procent kapacity a v červenci až na 20 procent. Zdůvodnila to problémy s údržbou způsobenými sankcemi. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.
Nejistota kolem dodávek z Ruska vyvolává obavy z nedostatku plynu v Evropě v zimních měsících. To vedlo k výraznému nárůstu evropských cen plynu i elektřiny. Evropská unie nyní zvažuje různá opatření ve snaze omezit růst nákladů na energie, který má negativní dopady na unijní ekonomiku.
„Pokud se dodávky plynovodem Nord Stream neobnoví a zima bude průměrná, evropské zásoby plynu by na konci března mohly být plné z 26 procent. To je stále příznivý výhled, protože Evropa tak bude mít vyšší úroveň zásob než na začátku letošního léta,“ uvedl analytik Mauro Chavez ze společnosti Wood Mackenzie.
„Hlavní riziko představuje scénář, ve kterém bude letos Evropa čelit extrémně studené zimě. Pokud se tak stane, odhadujeme, že Evropa by mohla skončit zimu se zásobami na osmi procentech, tedy pod technickými limity,“ dodal. To by podle něj společně s nižší produkcí jaderných, uhelných a vodních elektráren mohlo vést k zavedení přídělového systému u dodávek plynu a elektřiny.
Strop pro energie z Ruska podpořila Leyenová i G7. Kreml mluví o horečce |
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek řekla, že Evropská unie by měla zastropovat i cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na její slova reagoval prohlášením, že Moskva v tom případě přestane plyn do unie dodávat.
Ukrajinský Naftogaz chce pomoci
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz usilovně pracuje na zvyšování produkce zemního plynu a mohla by dodávat evropským státům plyn pro topnou sezonu v příštím roce. Řekl to generální ředitel Naftogazu Jurij Vitrenko. Někteří odborníci z odvětví mají nicméně o jeho plánech pochybnosti.
Evropské země se nyní snaží zbavit závislosti na ruském plynu. Reagují tak na ruský útok na Ukrajinu a na následné omezování dodávek ruského plynu do Evropy. Podle ředitele Naftogazu Jurije Vitrenka by mohl chybějící ruský plyn nahradit, pokud získá investice a know-how od západních odborníků, a to například prostřednictvím obdoby amerického Marshallova plánu, který pomohl obnovit západní Evropu po druhé světové válce.
„Pracujeme na nových projektech, které mohou opravdu výrazně zvýšit těžbu na Ukrajině, a to o deset až 30 procent,“ sdělil Vitrenko agentuře Reuters.
Kdo nahradí Rusko? Německo řeší, odkud brát zemní plyn a další nerostné suroviny |
Někteří odborníci nicméně upozorňují, že země se neúspěšně snaží zvýšit těžbu již řadu let. K dodávkám do Evropy by navíc bylo zapotřebí, aby ukrajinská vláda zrušila válečné embargo na vývoz plynu. Situaci komplikuje rovněž skutečnost, že Naftogaz se nedávno dostal do platební neschopnosti.
Vitrenko rovněž uvedl, že Naftogaz zkoumá technologie pro těžbu plynu z břidlicových ložisek. Analytik Maksym Biljavskyj, který byl v minulosti mluvčím Naftogazu, nicméně upozornil, že nejslibnější oblasti pro břidlicové vrty se nacházejí ve východoukrajinském Donbasu, kde se nyní odehrávají boje. „Jsou tu dobré vyhlídky, ale pro období míru,“ řekl Biljavskyj. Dodal, že zhruba 75 procent ukrajinských zařízení pro těžbu plynu se nachází na frontové linii, nebo v její blízkosti.
Vitrenko také uvedl, že Ukrajina by měla převést celý systém dálkového vytápění z plynu na biomasu a tepelná čerpadla a používat plyn pouze jako zálohu. Biljavskyj nicméně takto rozsáhlý přechod k biomase označil za nerealistický, protože by vyžadoval velké množství rostlinného materiálu k produkci energie a rozsáhlé investice.
