Stejně jako lidé sbírají odznaky či poštovní známky, po celém světě existují nadšenci, kteří doma schraňují sbírky plnicích per. Pro tuto komunitu nejsou tyto předměty pouze psacími potřebami, je to spíše symbol, u něhož hraje roli kvalita a každý detail. Levná pera z Číny u takových nadšenců nemají šanci. Na trhu se ale neztratí, píše The Wall Street Journal.
„Čínské kopie plnicích per bych si nikdy nekoupil. Jsou odporné,“ říká na adresu čínských výrobků sběratel Bruce Jones. Má doma ve své sbírce více než 450 kousků pocházejících převážně z Itálie, Německa anebo Švýcarska. Výjimkou nejsou ani hodnotné kousky za desítky tisíc amerických dolarů.
Mezi sběrateli není s tímto názorem osamocený. Mezi běžnými zákazníky ale panuje úplně jiná situace. Levnější plnicí pera z Číny jsou totiž pro řadu lidí v mnoha směrech dostačující.
TEST DNES: Neutrácejte zbytečně, školákům stačí pero za pár korun |
Týká se to i šestasedmdesátiletého inženýra Paula Homchicka, který mezi dražšími plnicími pery a levnějšími alternativami z Číny nevidí velký rozdíl. Dříve mu šlo hlavně o to, aby udělal co možná nejlepší dojem na své klienty. Dnes je to ale jinak. Jde mu o pocit ze psaní. „S dražšími i levnějšími pery se mi píše velmi podobně,“ říká.
Tradičním výrobcům se čínská konkurence nelíbí
Aktuální situace na trhu s plnícími pery ukazuje, že výroba Číny se už dávno nezaměřuje pouze na produkci levné elektroniky či kabelek. Segment se rychle rozšiřuje, a právě pera to jasně potvrzují. Zároveň se však nabízí otázka, za co vlastně by si zákazníci měli připlácet a jestli se investice do dražších výrobků vyplácí.
Tradiční výrobci bijí na poplach. Příkladem je německá společnost Kaweco, která se na produkci plnicích per zaměřuje již od roku 1883. Její šéf Michael Gutberlet přiznává, že čínské napodobeniny jsou pro byznys jeho firmy stejně nebezpečné jako postupná změna výuky ve školách, kde klasické psaní postupně ztrácí význam.
Cením si per, která jsou z Čech, říká indický sběratel a dirigent |
Gutberlet se podle amerického portálu v minulosti snažil s čínskými výrobci jednat. Poslal jim několik e-mailů i dopisů. Zástupce čínských firem osobně kontaktoval i na veletrzích. Nelíbily se mu hlavně padělky ikonických výrobků jeho firmy. Výsledky ale jeho intervence nepřinesly. „Měli by vyrábět vlastní výrobky. Místo toho kradou ty naše,“ stýská si šéf německé společnosti.
Mám úchylku na plnicí pera, přiznal Pavel. Do Plzně se chystá na Slavnosti svobody |
Ne všichni to ale vidí stejně. Například americký výrobce plnicích per Pierre Miller v čínských alternativách vidí příležitost. Podle něj totiž díky relativně nízké ceně těchto výrobků má možnost je vyzkoušet více lidí. Tím by se mohla komunita milovníků plnicích per v čase jen rozšiřovat, což je pro tento segment důležité.
Za vynálezem plnících per stojí Louis Waterman. Ten s touto novinkou přišel již v roce 1884, v té době šlo o revoluční změnu. Pero s vlastním zásobníkem inkoustu totiž nahradilo kalamáře, které byly v mnoha ohledech nešikovné. Na trhu zůstala plnicí pera dodnes a limitované edice stojí i několik stovek tisíc korun, uzavírá The Wall Street Journal.
