Najít plastovým brčkům stejně nákladnou alternativu bude obtížné. Ilustrační foto.

Najít plastovým brčkům stejně nákladnou alternativu bude obtížné. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Plastová brčka zatím nemají efektivní alternativu, tvrdí jejich výrobce

  • 17
Papír, bambus, kov, sklo, dokonce i brambory nebo kukuřice. Z toho všeho se dá vyrobit ekologičtější alternativa k plastovým brčkům. Výroba by ale byla podle šéfa jednoho z největších výrobců umělých slámek příliš nákladná.

John Sidanta, šéf jednoho z největších globálních výrobců plastových brček Primaplast, si je vědom kritiky, která se na brčka kvůli znečišťování oceánů snáší. Podle něj ale bude obtížné najít dostupnou alternativu, která by nebyla takovou hrozbou pro životní prostředí. V současnosti jsou náklady na její výrobu stonásobně vyšší než v případě obyčejné plastové slámky, cituje Sidantu BBC.

Primaplast každý měsíc vyrobí na 600 milionů brček, která ze základny firmy v Indonésii putují na evropské trhy a do Japonska jako doplňky ke krabičkám džusů, mléčných a jogurtových nápojů. Šéf společnosti si uvědomuje, že jejich dny jsou pravděpodobně sečteny.

Konec srkání plastovými brčky. Firmy reagují na kritiku umělých obalů

Některé firmy jako například kavárenský řetězec Costa Coffee už jejich používání omezují. Jiné, třeba hospody JD Wetherspoon nebo občerstvení Pizza Express se jich chtějí zbavit úplně. A například v britském hrabství Cornwall dokonce vznikají plány, jak používání plastových brček v barech a restauracích zakázat.

Zvětšuje se tak potenciální trh pro brčka z bambusu, kovu nebo skla, která by stála pár korun a dala se použít opakovaně. Papírové alternativy mají tu nevýhodu, že se brzy promočí. Jsou tak na jedno použití a nevhodné například pro děti. 

Brčka se dají vyrobit také z brambor nebo kukuřice. Podle Sidarty je ale vývoj takových výrobků nákladný. „Není snadné se co nejvíc přiblížit výhodám plastu,“ říká.

Zdůrazňuje, že nápoje v kartonech vydrží až rok a půl, kdežto brčka z jiného materiálu než plastu takovou životnost mít nemusí. Každé prodloužení životnosti znamená mnohonásobně vyšší náklady na výrobu.

Doplňuje, že „jeho“ brčka z polypropylenu jsou recyklovatelná. V Japonsku se z nich vyrábějí různé obaly, dlaždice nebo kancelářské potřeby. Na jiných trzích se recyklace zatím ekonomicky nevyplácí. Brčka jsou totiž tak lehká, že na přetvoření do jiného plastového výrobku je jich potřeba velké množství.

Šéf Primaplastu naléhá na veřejnost a vlády, aby nepodléhaly bojkotu brček, aniž by existovala nějaká rozumná řešení, čím plastové slámky nahradit. „Nejde jen o brčka, ale o další restaurační vybavení na jedno použití,“ říká Sidanta.

„Posledních patnáct let hledáme něco, čím bychom polypropylen nahradili. Nějaké materiály jsme našli, ale cena je vysoká. Zatím jsme ohledně alternativy k plastovým brčkům ve slepé uličce,“ uzavírá.