V průzkumu, jehož se zúčastnilo 1 000 respondentů z 26 zemí, každý třetí respondent uvedl, že zná někoho, kdo plasty pálí. Šestnáct procent dotázaných se k činu přímo přiznalo. Jde vůbec o jednu z prvních prací, která přináší konkrétnější data a globální důkazy o tomto problému.
„Když si rodiny nemohou dovolit čistější paliva a nemají spolehlivý systém sběru odpadu, plast se stává posledním zdrojem energie,“ uvedl autor studie a vědecký pracovník Univerzity v Calgary Bishal Bharadwaj. „Našli jsme důkazy o tom, že lidé spalují vše od plastových tašek a obalů až po láhve, aby uspokojili své základní potřeby.“
Zákazníci se odvracejí od plastových obalů, říká průzkum. Firmy své sliby oddalují |
Praxe je podle něj mnohem rozšířenější, než se očekávalo. Vědci provedli výzkum mezi obyvateli Asie, Afriky a Latinské Ameriky s nízkými či středními příjmy. Došli k závěru, že spalování plastů není pouze důsledkem energetické chudoby. Často totiž představuje také nezbytné řešení pro vypořádání se s velkým množstvím odpadu.
Kampaň, nebo dotace?
Studie dále upozornila na zdravotní rizika způsobená vdechováním toxických emisí v uzavřených prostorech a kontaminací potravin. Při spalování se totiž uvolňují škodliviny jako dioxiny, furany a těžké kovy. Výzkumy identifikovaly toxické látky například ve vejcích skladovaných v blízkosti domácích topenišť.
„Jedním z důvodů, proč lidé plasty pálí, je fakt, že jsou zranitelnější a jednoduše nemají prostředky na to, aby si mohli pořídit jakoukoli formu čistého paliva,“ vysvětlila deníku The Guardian spoluautorka studie a ředitelka institutu pro energetickou transformaci v Perthu Peta Ashworthová.
Zákazy plastů nemají smysl, stejně jako mytí kelímků od jogurtu, říká vědec |
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se množství plastů na světě do roku 2060 ztrojnásobí. „Vlády musí zlepšit nakládání s odpadem a zpřístupnit lidem přijatelnější způsoby vytápění. Například dotacemi,“ tvrdí Ashworthová.
Pomoct by také mohla osvětová kampaň upozorňující na nebezpečí spalování a a představení nových technologií.„Vzhledem k tomu, že urbanizace v mnoha regionech předstihuje rozvoj základních služeb, naléhavost zavedení těchto opatření se bude pouze zvyšovat,“ dodává.
Vědci práci popisují jako první krok k vyplnění kritických mezer ve znalostech o této problematice. Bude ovšem zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo o rozsahu možné získat reálnou představu.
