Bylo to vůbec poprvé, kdy výroční zpráva ukázala, že hlavní příčinou úbytku tropických lesů jsou požáry. Uvádí, že obzvláště silně byla zasažena Latinská Amerika, přičemž v amazonském biomu došlo k nejvyššímu úbytku primárních lesů od roku 2016, píše institut WRI.
Brazílie, která má největší podíl na světových tropických lesích, přišla o 2,8 milionu hektarů, což je nejvíce ze všech zemí. Došlo tak ke zvrácení pokroku dosaženého v roce 2023, kdy prezident Luiz Inacio Lula da Silva nastoupil do úřadu a slíbil ochranu největšího deštného pralesa na světě.
„Myslím, že myšlenka bodu zlomu je čím dál správnější,“ říká profesor Matthew Hansen, spoluředitel laboratoře GLAD na marylandské univerzitě, která data zpracovávala. Označil nové výsledky za děsivé.
Roli hrají i konflikty
Bolívie loni předstihla Demokratickou republiku Kongo na pozici druhé země s největším úbytkem tropických lesů, přestože má méně než polovinu zalesněné plochy než tato africká země, která v loňském roce rovněž zaznamenala prudký úbytek lesů.
Nehoří jen Amazonie, horší požáry jsou v Africe. Farmáři hladoví po půdě![]() |
Úbytek lesů v Bolívii se v roce 2024 zvýšil o 200 procent, přičemž hlavními příčinami jsou sucho, lesní požáry a vládou podporovaná expanze zemědělství. V celé Latinské Americe zpráva zaznamenala podobné trendy v Mexiku, Peru, Nikaragui a Guatemale. Míru odlesňování zvýšily také konflikty v Kolumbii a Demokratické republice Kongo, v nichž ozbrojené skupiny spotřebovávaly přírodní zdroje.
„Myslím, že se nacházíme ve fázi, kdy hlavním motorem změn není pouhé mýcení v zemědělství,“ říká Rod Taylor z WRI, který stojí i za nejnovější zprávou. Oheň je podle něj nový zesilující efekt, který je skutečnou zpětnou vazbou změny klimatu, kdy jsou požáry prostě mnohem intenzivnější a mnohem divočejší než kdykoli předtím.
Jsou i výjimky
Jen Jihovýchodní Asie se vymykala celosvětovému trendu. Malajsie, Laos a Indonésie zaznamenaly loni „pouze“ dvouciferný úbytek primárních lesů, neboť domácí politika ochrany přírody v kombinaci s úsilím komunit a soukromého sektoru nadále účinně omezovala požáry a rozšiřování zemědělství.
Další výjimkou bylo území původních obyvatel Charagua Iyambae v jižní Bolívii, kterému se díky politice využívání půdy a systémům včasného varování podařilo udržet na uzdě rekordní požáry v zemi.
V Brazílii loni propuklo nejvíce požárů od roku 2010, na vině jsou lidé![]() |
„Až se vedoucí představitelé sjedou do amazonského města Belem na příští klimatický summit, rád bych viděl, aby země pokročily v zavádění lepších mechanismů financování ochrany přírody,“ uvedl Rod Taylor, globální ředitel pro lesy z Institutu světových zdrojů.