„Možná si pomyslíte, že se výčepní zbláznil, když se před vámi místo zlatavého ležáku objeví sklenice plná husté krémové pěny. Nejde ale o chybu, právě jsem dostal ,mlíko‘,“ popisuje redaktor Luke Fortney, když si objednal sklenici plnou pivní pěny v pivovaru Niteglow Beer Company v brooklynském Bushwicku.
Amerika objevila pivní pěnu. Stále víc konzumentů vyhledává tradiční čepování |
V současné době tzv. mlíko čepují nejen zde, ale také v mnoha dalších, převážně pivovarských hospodách. „Lidé hledají způsoby, jak se odlišit,“ říká Eric Larkin, 36letý spolumajitel pivovaru Cohesion Brewing v Denveru. Sám se do českých ležáků zamiloval na svatební cestě v Praze. „České ležáky nejsou v Americe ještě tak rozšířené. Je tu pořád prostor pro růst,“ soudí.
Hospoda v jeho pivovaru momentálně nabízí tři způsoby čepování. Základní styl, hladinka, přichází s pivem opatřeným pěnou zhruba na tři palce. Odvážnější zákazníci si objednávají šnyt – dvě třetiny pěny, třetina piva. A jen skuteční fanoušci pěny si pak dají „mlíko“ – sklenici plnou husté krémové pěny, jejíž název vychází ze slangového označení pro mléko. „Lidé se pěny bojí. Jsme naučení, že pěna je špatná. Že zabírá místo pivu,“ popisuje Larkin.
Jak vzniklo „mlíko“? Možná jen jako vtípek!
Nikdo přesně neví, kdy a proč tento styl čepování vznikl. Podle jedné teorie se „mlíko“ objevilo v 19. století jako alternativa pro ženy, které neměly rády hořkost piva.
Pravděpodobnější je ale teorie, že vzniklo ve 20. století jako vtípek mezi pražskými výčepními. České pípy totiž umožňují čepovat hustou pěnu, která se postupně mění v tekutinu. Na rozdíl od běžných amerických pákových výčepů, které fungují jako vypínač (zapnout/vypnout), mají české výčepní kohouty plynulou regulaci a díky tomu může výčepní přesně kontrolovat množství pěny.
Po 127 letech končí kmotr amerických malých piv, byl alternativou k plzeňskému |
Dlouho bylo téměř nemožné sehnat český výčepní systém v USA. Eric Larkin z Denveru to vyřešil po svém. Přijel přímo k českému výrobci a neodešel, dokud mu pípu neprodal.
Mlíko podle vítěze„Mlíko do je sklenice plná krémové, smetanové pivní pěny, která na první pohled připomíná mléko. Má nízký obsah oxidu uhličitého a je jemnější. Díky své jemné a sladké chuti je oblíbené zejména u žen, ale i mužů má své zastoupení. Stejně jako u hladinky, nebo šnytu je i u mlíka důležité dodržet správné principy při čepování a péči o pivní sklo. Dalo by se říci, že mlíko si nejlépe vychutnáte od výčepu rovnou k ústům, aby se naplno ukázala jeho charakteristická chuť,“ popisuje Simon Balonek, výčepní hospody U Kruhu, vítěz soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. |
To se změnilo v roce 2015, kdy plzeňská společnost Lukr začala své systémy dodávat do amerických barů. „První rok jsem prodal asi tucet pivní zařízení. Kupovali je hlavně pivní nadšenci,“ potvrzuje Jan Havránek, šéf mezinárodního prodeje Lukru. Dnes firma prodává v USA tisíc až dva tisíce kusů ročně.
Experimentování na český způsob
Výčepní kohouty od Lukru nejčastěji končí u tradičních pivovarů, jako je Sacred Profane v Maine, jehož majitelé Brienne Allan a Michael Fava vaří jen dva druhy ležáků – světlý a tmavý. Oba samozřejmě čepují pivo s hustou pěnou. Instalace jejich lukru je stála 80 tisíc dolarů (1,9 milionu korun).
Chutnají jako originál. Podnikatel vaří česká piva v Seattlu, slaví s nimi úspěch |
Pak jsou tu podniky jako Human Robot ve Filadelfii, kde se z pití „mlíka“ neboli „milk tubes“ za tři dolary stal rituál. Nápoj je zde tak populární, že si majitel v roce 2021 nechal název Milk Tube zaregistrovat jako ochrannou známku. Ale i on má své zásady – na kohoutech Lukr má pouze české ležáky, uzavírá The New York Times.
