Masaryk dorazil do Ameriky na sklonku první světové války po cestě, která jakoby připomínala dobrodružný román. Než zakotvil ve Spojených státech, projel s britským pasem a pod krycím jménem půl světa. Z Ruska se přes Sibiř dostal do Japonska a odtud do kanadského Vancouveru. Hledal spojence pro svou vizi samostatného státu uprostřed rozpadající se habsburské monarchie.
Klíčovou roli v jeho úvahách hrál americký prezident Woodrow Wilson. Ten ve svých slavných čtrnácti bodech z ledna 1918 volal po právu národů Rakouska-Uherska na svobodný rozvoj. Pro Masaryka to byla pozvánka i argument zároveň.
V Pittsburghu našel úrodnou půdu. Město tehdy patřilo k sídlům s největší slovenskou populací na světě a jeho příjezd se proměnil v triumfální událost. Městem se podle dobových zpráv prohnaly tisíce krajanů v slavnostním průvodu s dechovými kapelami. Místní tisk psal o pittsburských Češích a Slovácích, kteří pochodovali ulicemi města na uvítanou.
Samotné jednání proběhlo v budově spolku Loyal Order of Moose v centru města. Krajané z Čech, Moravy, Slezska i Slovenska se shodli, že budoucnost vidí ve společném demokratickém státě. Jak později vzpomínali pamětníci, část textu prý Masaryk načrtl přímo na místě, když slovenští zástupci žádali konkrétní záruky.
Dohodu datovanou 30. května 1918 nakonec podepsali zástupci tří krajanských organizací: Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků, za účasti Masaryka, který text sám zformuloval. Pod dokumentem stálo nakonec dvacet devět podpisů. Historici dodnes upozorňují na drobnost, která dělá z výročí malou hádanku. Dokument nese datum 30. května, oficiálně byl ale podepsán až o den později, 31. května. Krajané se totiž první den sešli a jednali, načisto dohodu sepsali až nazítří.
Dohoda schvalovala spojení Čechů a Slováků ve společném samostatném státě a Slovákům přiznávala vlastní administrativu, sněm a soudy. Navázala na starší Clevelandskou dohodu z roku 1915 a sehrála důležitou roli v tom, že přesvědčila americké politiky o podpoře vzniku Československa.
USA půjčí Senátu Pittsburskou dohodu o vzniku Československa |
„Masarykův pobyt v Pittsburghu mi přijde podobný jako pobyt Benjamina Franklina v Paříži, neboť je významným mezníkem v úsilí evropských a amerických národů o svobodu,“ uvedl výkonný ředitel Americké obchodní komory v ČR Weston Stacey. Národní suverenita podle něj často vyžaduje překročení státních hranic kvůli získání pomoci a podpory.
Stacey připomněl i lidský rozměr tehdejších událostí. „V době podpisu této dohody žilo v Americe přes milion Čechů a Slováků. To je naše společná identita. To je základ našich dnešních politických, ekonomických a kulturních vztahů,“ dodal.
Příběh trvá
Stopy onoho května se v Pittsburghu hledají dodnes, byť ne vždy snadno. Budova, v níž dohoda vznikla, padla v roce 1984. Místo, kde stála, připomíná už jen pamětní cedule s nápisem, že se právě tady psaly společné dějiny Spojených států a Československa.
Trvalejší památník vznikl o kus dál, na půdě Pittsburské univerzity. V její Katedrále učení, mrakodrapu zvaném Cathedral of Learning, najdou návštěvníci Československou místnost. Patří k prvním takzvaným národnostním místnostem a otevřela se už v roce 1938, pouhých dvacet let po vzniku republiky. Strop zdobí dřevo dovezené z Malých Karpat, na stěnách jsou podobizny Husa, Komenského a Kollára, Masarykův reliéf a heslo „Pravda vítězí“. Mezi exponáty nechybí ani kopie samotné dohody.
Chytrá politika musí motivovat firmy jít do rizika i krachu, říká nobelista Aghion |
Na tento první krok navázalo spojenectví, které přečkalo proměny dvacátého století a po roce 1989 získalo novou intenzitu. Českou republiku a USA dnes nespojují pouze ideály z roku 1918, ale také bezpečnostní spolupráce, obchod, investice, výzkum a technologie. Komora zároveň zdůrazňuje, že kořeny tohoto spojenectví nesahají jen k návratu Československa do západních struktur, ale k okamžiku, kdy se ve Spojených státech teprve formovala představa budoucího samostatného státu ve střední Evropě.
„Každý z nás žije v historickém okamžiku. To, co ten den udělali Masaryk a ostatní kolem toho stolu v Moose Lodge, bylo, že pomohli zahájit proměnu velké globální krize ve století, v němž Evropa a Amerika dosáhly největší svobody, prosperity a bezpečnosti ve své existenci,“ uzavřel Stacey.
30. května 2018 |
