Na břehu jezera Contonga ve výšce 4 400 metrů v peruánských Andách fouká chladný vítr. „Tohle všechno bývalo pokryté vodou,“ říká pro deník The Guardian Julio Rimac Damian z nedaleké vesnice Challhuayaco a ukazuje na bahnitou plochu. Vyschl i kanál vedoucí z jezera, který měl přivádět vodu do vesnic v nížinách. Voda začala mizet před dvěma lety, když těžební společnost zahájila průzkumné vrty v peruánské vysočině. „Je to pro nás tragédie,“ říká Damian.
Voda z ledovců
Společnosti BHP Billiton, Glencore, Teck Resources a Mitsubishi provozující těžbu v dole Antamina dostaly nyní od peruánské vlády zelenou k rozšíření těžby zinku v této oblasti, přestože jsou andská pohoří klasifikována jako extrémně zranitelná klimatickou krizí. Více než polovina peruánských ledovců za posledních 50 let roztála v důsledku globálního oteplování. Tající voda z ledovců je hlavním zdrojem vody pro obyvatele And, ale již nyní je jí nedostatek.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Podle ministerstva energetiky a dolů se od roku 2014 zvýšila produkce zinku v Peru a hodnota vývozu tím vzrostla téměř o 60 procent. Země má čtvrté největší světové zásoby zinku, který se tradičně využívá pro automobilový a stavební průmysl. Zinkový boom je však poháněn hlavně prudkým nárůstem poptávky po zelených energetických technologiích. Zinek se používá k výrobě baterií, solárních panelů a větrných mlýnů, protože je chrání před korozí.
Japonsko může podpořit nový plynovod z Aljašky. Jako ústupek Trumpovi |
Cena zinku není v současnosti na rekordní úrovni, analytici ale předpovídají její rychlý růst. V roce 2022 dosáhla tržní cena tohoto kovu historického maxima 4 500 dolarů (108 783 korun) za tunu. „Budoucnost zinkového průmyslu v rámci ekologické transformace vypadá velmi jasně. V Evropě očekáváme výrazný nárůst poptávky,“ potvrzuje Sabina Grundová z Mezinárodní asociace pro zinek.
Peru je po Číně druhým největším producentem zinku na světě. V roce 2023 mířila většina peruánského exportu do Číny, USA, Jižní Koreje a Španělska.
Podle celních záznamů produkoval důl Antamina v roce 2023 téměř 36 procent peruánského zinku. Studie ukazují, že těžba může zhoršit kritickou situaci v ledovcových oblastech, protože prachem znečištěné ledovce absorbují více tepla.
Těžaři také spotřebovávají velké množství vody a podle odborníků tím vzniká největší riziko v oblastech, kde jsou její zásoby omezené. „V případě Antaminy byla koncese zřízena v takovéto rizikové zóně, protože v okolí se nalézají klíčové zásoby vody,“ říká Karem Luque, peruánský biolog specializující se na zdraví lidí a životní prostředí.
Arzenje vysoce toxický těžký kov, který se uvolňuje do životního prostředí jako vedlejší produkt při těžbě zinku. Vystavení vysokým koncentracím ve vodě může způsobit rakovinu a další onemocnění. |
Jedovaté látky
Těžba poškozuje životní prostředí v Peru i jiným způsobem. „Mluvíme o chronickém vystavení místních obyvatel různým druhům kontaminantů a toxických látek prostřednictvím znečištěného vzduchu, půdy a vody,“ říká Luque.
Důkazy o kontaminaci lze nalézt také v zinkovém dole Antamina. V letech 2008 až 2023 dostala těžařská společnost pokuty za 67 ekologických incidentů, například za překročení povolených limitů znečištění a úniky z odpadních nádrží. Společnost Antamina tvrdí, že příčiny už identifikovala a dalším dopadům dolu na životní prostředí se vyhne.
Grónsko je nadité nerostným bohatstvím. Má vzácné zeminy, ropu i zlato |
Na andské vysočině se ranní slunce odráží v zeleném nápisu, který v těžební oblasti Antamina zakazuje vstup a pastvu zvířat. Julio Rimac Damian podle svých slov není proti těžbě, zklamalo ho ale, jak se společnost chová k místním lidem a životnímu prostředí. „Společnost nám pouze tvrdí, že jezero vysychá kvůli klimatickým změnám,“ uzavírá pro The Guardian.
