Íránská odveta arabské sousedy zaskočila. Škody, zraněné i mrtvé sčítají Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Bahrajn, Katar a Kuvajt. Ušetřený nebyl ani Omán, dlouholetý prostředník Teheránu, rozvíjejí své úvahy analytici Bloombergu.
Probíhající válka přitom podle ekonomů zdůraznila dvě skutečnosti. Blízký východ zaprvé zůstává nenahraditelným dodavatelem energie a zadruhé ani Perský záliv, který si budoval image ostrova stability a prosperity, není vůči regionálním konfliktům imunní.
Írán už není takový, jaký býval. Rozdrtíme ho i s Hizballáhem, řekl Netanjahu |
„Žádný vůdce států Perského zálivu z tohoto konfliktu pravděpodobně nevyjde nezměněn. Budou čelit otázkám, jak bránit hranice a města, do jaké míry důvěřovat Washingtonu, jak se zapojovat do globální ekonomiky a finančních trhů a jak spolupracovat mezi sebou. Čím déle válka potrvá, tím hlubší bude proměna,“ míní Esfandiaryová a Daoud.
Bezpečnostní proměna
Změní se určitě vnímání bezpečnosti a s ním spojené investice do obrany. Írán navíc vytvořil nový precedens. Útočí na arabské sousedy, aby vyvíjel tlak na Washington a destabilizoval globální trhy. Tato hrozba s příměřím nezmizí. „Oslabený, ale zatrpklý Írán – ponížený, ale neporažený – může být ještě riskantnější než ten, který do války vstoupil,“ varují analytici.
Chameneí v prohlášení vyzval k uzavření Hormuzu. Bojuje o život, spekuluje se |
Ne všechny státy regionu podle nich z konfliktu vyvodí stejné závěry. Spojené arabské emiráty pravděpodobně ještě prohloubí vazby s Washingtonem i Izraelem, Katar se bude držet amerického partnerství, ale zároveň se potichu pokusí vrazit klín mezi oba spojence.
„Saúdská Arábie dlouhodobě používá možnost normalizace vztahů s Izraelem jako páku vůči USA. Mír je však nyní vzdálenější než kdy dřív a finanční tlak doma zanechává Rijádu méně prostoru k vyjednávání. Vztah s Washingtonem může vstupovat do dosud nejsložitější kapitoly,“ vysvětlují Esfandiaryová a Daoud.
Zranitelnost Hormuzského průlivu
Válka narušila obchodní trasy a proudění energetických surovin i kapitálu. Svět přišel o klíčový zdroj energie a Perský záliv o důležitý zdroj příjmů. Bohatství, které financuje ambice regionu, utrpělo – a velikost škody závisí na délce narušení.
Uzavření Hormuzského průlivu odhalilo nebezpečné úzké hrdlo, na významu tak budou rychle získávat alternativní trasy. Podle Bloombergu lze očekávat významné investice do jejich rozšíření.
Ropa jako tlouštík na houpačce? Sny o totálním zničení Íránu štěpí republikány |
„Bahrajn, Kuvajt a Katar nemají jednostrannou cestu, jak Hormuz obejít – geografie to jednoduše neumožňuje. Jakýkoli bypass by vyžadoval ropovody přes území sousedů, nejspíše Saúdské Arábie. Regionální spolupráce tak není otázkou preference, ale nutnosti.
Omán má jinou pozici: jeho pobřeží se otevírá do Arabského moře, za průlivem, což poskytuje výstup, který – i když je stále v dosahu Íránu – Hormuz obchází,“ vypočítávají Esfandiaryová a Daoud.
Spolupráce, nebo konkurence
Státy Perského zálivu sice mohou zdálky vypadat jednotně, rozcházejí se však v mnoha otázkách, od role islámu přes vztahy s Izraelem až po ropnou politiku. Zároveň mezi sebou soutěží nejen v petrochemii, ale i finančích službách, logistice, umělé inteligenci a turistice.
„Válka může tyto linie rozdělení ještě prohloubit. Jak naložit s oslabeným či změněným Íránem, jaký odstup držet od Izraele, jak moc důvěřovat Washingtonu, jakou roli hraje Turecko – na tyto otázky neexistuje jednotná odpověď Perského zálivu. Dokonce i závod o doplnění vyčerpaných obranných zásob postaví sousedy proti sobě, protože budou soutěžit o stejné vzácné systémy od stejných dodavatelů,“ píšou ekonomové.
Hormuzským průlivem je i nadále možné proplouvat, tvrdí Teherán |
Změnit se mohou i tak ikonické rysy, jako je architektura a typické prosklené mrakodrapy. „Rakety a poplachy, které nařizují obyvatelům držet se dál od oken, však odhalily nepříjemnou pravdu: 40. patro mrakodrapu není bezpečný úkryt. Rok 2026 může změnit způsob, jakým region staví svá stále se rozšiřující města,“ míní.
Ještě o jedné věci se zatím nahlas moc nemluví. A tou jsou jaderné ambice regionu. Posílit je mohou expanzivní ambice Izraele i úsilí nepokořeného Íránu. „Saúdská Arábie nikdy neskrývala zájem vyrovnat se tomu, čeho dosáhne Írán. Pokud tato úvaha existovala už před válkou, nedávné události ji pouze zostřily,“ uzavírají Esfandiaryová a Daoud.
