Bouře v Jaderském moři rozčeřila jeho vody a silné jižní proudy zanesly tuny odpadu na dvě hlavní turistické atrakce: pláž Banje a historické centrum města, uvedli představitelé města. „Na základě nalezených štítků a materiálů se zdá, že drtivá většina odpadu pochází z Albánie,“ uvedla ve středu Marija Pajić Bačićová, zástupkyně Dubrovníku.
Starosta Dubrovníku Mato Franković uvedl, že do úklidových prací se momentálně zapojily všechny městské služby včetně pracovníků sanitární služby a zaměstnanců přístavu. „Čisticí týmy začaly pracovat brzy ráno,“ uvedl Denis Raos, vedoucí týmu v historickém centru města, místní veřejnoprávní televizi HRT.
Strong Southern Wind Dumps Waste on Dubrovnik’s Coast Again, Crews Quickly Clean Posathttps://t.co/bXKjHPywi9 pic.twitter.com/6nnQtDyhNF
— The Dubrovnik Times (@DubrovnikTimes) November 26, 2025
Bačićová informovala, že během příštích dvou až tří dnů město plánuje jeho odvoz nákladními vozy a slíbila, že pobřeží bude brzy čisté. Členové recyklační organizace sice uvedli, že se pokusí některé plastové předměty přetvořit na užitečné věci, není však jasné, co se dá zachránit.
Dlouholetý problém
Recyklační firmy a úklidové čety v Dubrovníku mají s podobnou situací bohaté zkušenosti. Jaderské moře již léta vyplavuje na pobřeží města tuny odpadků. Díky předvídatelným proudům je snadné zmapovat, odkud pocházejí. „Dubrovník má v zimních měsících již desítky let problém s odpadky,“ uvedl ve středu místní průvodce Ivan Vuković.
Plastový odpad je pro historické město obzvlášť citlivé téma. V Dubrovníku žije 42 000 obyvatel, někteří z nich v roce 2020 podepsali závazek ke snížení množství plastového odpadu. Ačkoli je město samo o sobě malé, ročně přivítá 4,5 milionu turistů, kteří zde přenocují a produkují velké množství plastového odpadu.
Dubrovník plánuje omezit počet turistů. Nápor davů nezvládá |
Každý rok se do moří a oceánů dostávají desítky milionů tun plastů. Celkově se odhaduje, že méně než 10 procent globálního plastového odpadu se recykluje, zbytek putuje na skládky a spaluje se, část se ovšem dostane do životního prostředí. Podle vědců se tyto plasty staly hlavní hrozbou pro mořský život.
Starosta Franković uvedl, že chorvatské ministerstvo zahraničních věcí již dlouho vede jednání s Albánií. „Víme, odkud odpad pochází,“ uvedl. Ministerstvo podle něj nabídlo Albánii finanční pomoc, aby jí pomohlo s nakládáním s odpady.
„Vidíme pouze odpadky, které se dostanou na povrch, ale znepokojivé množství se potopí a zůstane na mořském dně,“ řekl.
Blaz Pezo, guvernér okresu Dubrovnik-Neretva, řekl chorvatské televizi HRT, že problém vyřeší pouze přeshraniční spolupráce. Jedním z řešení, které navrhl, by bylo satelitní monitorování. „Země by se pokusila zachytit tento odpad, dokud je ještě na otevřeném moři,“ uzavřel podle amerického deníku.
