Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Jsem k celním bariérám velmi skeptický, většina moderní ekonomické teorie i praxe směřuje k jejich odbourání,“ řekl v Rozstřelu Pavel Kohout.
A proč tedy Donald Trump cla zavádí? „Jednou z teorií je to, že Trump chce přinutit ostatní regiony, včetně EU, ke snížení jejich vlastních cel. Například evropská cla na americké produkty jsou vyšší než ta americká na evropské.“
Další důvod může být podle něj strategický. „Je nebezpečné, aby USA dovážely klíčové suroviny, jako je ocel či hliník, od geopolitických soupeřů. Na druhou stranu: nová cla se týkají téměř všeho, nejen strategických materiálů.“
Jak by měla reagovat Evropa?
Něco jiného představují cla na zboží z Kanady a Mexika, kde zřejmě půjde o tvrdé vyjednání, jak naznačil měsíční odklad platnosti tohoto opatření.
„V případě Mexika může hrát roli i politická rivalita, ale u Kanady je to zvláštní. Možná jde o domácí politiku, možná o snahu ukázat sílu,“ spekuluje Kohout.
V USA začala platit zvýšená cla na dovoz z Číny. Peking oznámil odvetu |
Podle něj by teď EU měla usilovat o snížení bariér s USA místo odvetných opatření. „Nejlepší by bylo vyjednat se Spojenými státy vzájemné snížení cel. Evropané by mohli udělat gesto dobré vůle a snížit vlastní bariéry,“ navrhuje ekonom.
Evropa se totiž podle něj nenachází v jednoduché ekonomické situaci. I proto šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová představila takzvaný kompas konkurenceschopnosti. Svým plánem chce zvrátit zaostávání Evropské unie za USA a Čínou. Zaměřuje se především na inovace, dekarbonizaci a bezpečnost.
Ekonom upozorňuje na to, že Evropa stále více zaostává za USA a Čínou. „Evropa se stále více zaměřuje na regulace a sociální politiku místo inovací a konkurenceschopností. Chybí nám výrazné technologické firmy. Výjimkou je nizozemská ASML, klíčový hráč v oblasti čipů,“ vysvětluje Kohout.
Problém podle něj není jen v samotné EU. Evropa začíná zaostávat i kvůli zdlouhavé a byrokraticky náročné politice jednotlivých členských států. „Byrokracie a vysoké daně brzdí růst podnikání. Například ve Francii firmy nerostou nad 49 zaměstnanců, aby se vyhnuly dalším přísným regulacím,“ dodává.
Cesta ven?
Kohout varuje, že Evropa se musí poučit ze strategie Číny, například v elektromobilitě. „Čína si zajistila zdroje surovin, postupně budovala vývoj a nyní dominuje trhu. Evropská strategie dotací, příkazů a zákazů není funkční.“
Podle Kohouta je klíčem k úspěchu debyrokratizace, lepší přístup k financování inovací i odpovědnost globálních hráčů, zejména superbohatých jednotlivců, kteří musejí převzít osobní zodpovědnost po vzoru amerických miliardářů typu Elona Muska čí Jeffa Bezose.
ANALÝZA: Silnější pes Trump? Obchodní válka je nesmysl, odplata už se peče |
„Nestačí celoevropskou prosperitu postavit na kabelkách a luxusním zboží,“ konstatuje Kohout s odkazem na žebříček stovky největších světových společností podle tržní kapitalizace, kde převažují mimoevropské firmy a z evropských tam až na výjimky figurují zejména společnosti, které produkují luxusní zboží.
„Navíc americké firmy čerpají kapitál z burz, zatímco evropské firmy jsou závislé na bankovních úvěrech. To také brání rychlému růstu,“ vysvětluje ekonom.
A má vůbec Evropa šanci stát se opět světovým lídrem? „Jedině pokud se zbaví přebujelé regulace, podpoří inovace a umožní vznik globálních firem. Jinak zůstane jen skanzenem pod širým nebem,“ uzavírá Kohout.
