Pěstujete naši odrůdu brambor, soudila se Pepsi. Sporů o odrůdy může přibývat

  11:13aktualizováno  11:13
Vlastnit patent na konkrétní rostlinu nebo její vlastnosti je zajímavým byznysem. Není proto divu, že počet společností, které si dělají nároky na rostliny, roste. Pro zemědělce po celém světě to ovšem může znamenat zkázu. Mohou se kvůli tomu dostat do velkých potíží. Příkladem je případ indického zemědělce, který se kvůli bramborám dostal do křížku se společností PepsiCo.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Haribhai Devjibhai Patel léta pěstuje bavlnu, arašídy a brambory v západoindickém státě Gujarat. Po celá léta on a jeho rodina používají sazenice ze sklizně k pěstování plodin na příští rok. V loňském roce Patel zasadil novou odrůdu brambor známou jako FC5. Jak se později ukázalo, nebyl to dobrý nápad. Rozhodnutí ho totiž nakonec dostalo až k soudu, protože práva na stejnou odrůdu brambor si nárokovala americká společnost PepsiCo.

Patel tvrdí, že si nebyl vědom názvu brambor. „Neměl jsem ani ponětí, jak mě do toho zmatku vtáhli,“ řekl ve svém prohlášení pro televizní stanici Deutsche Welle

V dubnu byl on a čtyři další zemědělci z regionu zažalováni společností PepsiCo India za údajné porušení jejich patentu na FC5. Podle právního zástupce žalobce Ananda Yadnika byly brambory FC5 pěstovány zejména pro dceřinou společnost Pepsi Co - společnost Lays. Ta je používá k výrobě mezinárodně distribuovaných chipsů. PepsiCo požadovala odškodné ve výši 126 tisíc eur (3,3 milionů korun).

„Byl jsem úplně na dně. Bál jsem se. Nikdy v životě bych nebyl schopen zaplatit částku, kterou po mě požadovali,“ sdělil Patel. Šestačtyřicetiletý farmář má dvě děti a vydělává kolem 3500 dolarů (82 tisíc) ročně.

Právník PepsiCo sdělil, že společnost najala soukromou detektivní agenturu, aby odebrala vzorky z Patelova pole. „Pořídili tajné videozáznamy a shromáždili vzorky od zemědělců, řekl Deutsche Welle (DW).

Privatizované zdroje

Patelův případ je jen dalším příkladem pokračujícího globálního trendu společností, které si nárokují vlastnická práva na rostliny nebo genetický materiál rostlin po celém světě. „Zdroje, které byly lidstvu jako komunitě doposud k dispozici, začínají být omezovány privatizaci,“ řekla DW Judith Düesbergová z etické sítě nevládních organizací.

Spojené státy poprvé představily myšlenku patentování živých materiálů v 80. letech a vyspělé země na Západě je brzy následovaly. Počet patentů na rostliny po celém světě se od roku 1990 do dnešního dne zvýšil přibližně stokrát ze 120 na 12 tisíc. Podle iniciativy No-Patents-On-Seeds je v Evropě zaregistrováno 3500 z nich.

Jaký je to vynález?

Patentováním rostliny nebo jejich vlastností má majitel patentu většinou výhradní práva na její rozmnožování, pěstování a prodej. Pokud zemědělci nemají povolení, omezuje je to ve výsevu, výsadbě, sklizni nebo šlechtění dané odrůdy.

Patenty se často používají na rostliny se zvláštními vlastnostmi nebo na jednotlivé genové sekvence v rostlinách, jako je odolnost vůči chorobám nebo odolnost vůči účinkům změny klimatu. Existují také příklady společností, jako je společnost Monsanto, které vyvíjejí rostliny odolné vůči pesticidům, které samy prodávají.

„Patentovatelnost vlastností jako skutečného vynálezu je problém, protože se rostliny vyvíjejí a jejich geny se přirozeně mutují. Takže pokud je vlastnost jako „jablko s růžovými tečkami“ patentována a farmář náhodně najde jablko s růžovými tečkami na svých stromech, mohl by být majitel patentu teoreticky žalován,“ vysvětlila Düesbergová DW s tím, že genetický materiál se může šířit například přes pyl větrem. Může tak dojít k náhodnému promíchání genetického materiálu nalezeného v různých polích.

V roce 2004 nadnárodní společnost Monsanto zažalovala kanadského farmáře Percyho Schmeisera za opětovnou výsadbu patentovaných sójových bobů po jedné sklizni bez povolení. Farmář tvrdil, že jeho pole bylo před lety kontaminováno geneticky modifikovaným pylem. Společnost Monsanto soud vyhrála. Vzhledem k malému množství patentovaných genů ve Schmeiserových plodinách však soud rozhodl, že z toho nemá žádné výhody, a proto nemusí platit náhradu škody.

Biopirátství

Společnost Monsanto tvrdí, že podpora patentových zákonů je nezbytná, protože patentování zaručuje financování nových vynálezů. Pokud nebudou chráněny, bude to bránit vývoji nových a lepších technologií.

V komentáři k podobnému případu společnost Monsanto uvedla, že do výzkumu a vývoje svých zemědělských produktů investuje každý den miliony dolarů. „Z každých 10 dolarů, které zemědělec utratí za semena, Monsanto znovu investuje 1 dolar do výzkumu a vývoje,“ uvedla společnost.

Kritici však tvrdí, že patenty blokují přístup zemědělců k genetickému materiálu, minimalizují biologickou rozmanitost, rozmanitost druhů a zvyšují závislost zemědělců na producentech osiva.

Ale Bayer, mateřská společnost Monsanto, písemně prohlásila, že zemědělci mají na výběr, zda a jaké produkty si od dodavatele koupí. „Každý farmář se může svobodně rozhodnout. Zemědělci budou naše produkty používat pouze tehdy, pokud jim z toho poplynou jasné výhody,“ píše se v prohlášení.

V Evropě přitáhl pozornost médií před několika lety případ týkající se společnosti Monsanto a konkrétní odrůdy melounu. Společnost Monsanto objevila, že indická odrůda je přirozeně odolná vůči určitému viru. Tuto vlastnost tedy rozmnožila do jiných melounů a poté ji u Evropského patentového úřadu úspěšně přihlásila jako svůj patent.

Od této chvíle tato vlastnost patřila společnosti Monsanto stejně, jako každá odrůda melounu, která ji obsahovala, včetně toho indického, ze kterého pochází. Odpůrci patentu nazývají tuto praxi biopirátstvím. Orgány EU tento patent později odvolaly z důvodu, že tuto vlastnost nelze považovat za „vynález“.

Megatrh a hrozba pro potravinovou bezpečnost?

Podle indické agentury pro výzkum trhu Mordor Intelligence dosáhnou příjmy v sektoru osiv do roku 2024 přibližně 90 miliard dolarů. Pro porovnání, v roce 2018 to bylo jen 60 miliard dolarů. Více než 50 % celosvětového podílu na trhu je v rukou několika korporací - Bayer-Monsanto, Du Pont a Syngenta.

Bram de Jonge z nizozemské pobočky Oxfam (nezisková organizace, která se snaží bojovat proti chudobě a nespravedlnosti ve světě) tvrdí, že rostoucí počet patentů na rostliny a rostoucí konsolidace v odvětví osiv ohrožují práva zemědělců. Jak dodává OSN, ohrožují skladování, používání, výměnu a prodej semen nebo plodin z vlastní sklizně. „Je to něco, co se neděje jen v USA nebo Evropě, děje se to po celém světě,“ upozornil de Jonge.

„Kdo v budoucnu rozhodne, co přistane na polích? Bude to velká korporace,“ řekl de Jonge DW. „Patenty byly skutečně vytvořeny za účelem ochrany lidských vynálezů, jako je rádio nebo mobilní telefon, ale nikoli pro živý materiál.“

Zpráva OSN s názvem „Právo na jídlo“ vzbudila obavy ohledně zajišťování potravin kvůli „oligopolní struktuře poskytovatelů vstupů“. Zpráva varuje, že by mohlo dojít ke zvýšení cen potravin a připravit o jídlo nejchudší obyvatelé světa. 

Dalším problémem je to, kdo vlastní semena a kdo produkuje jídlo. Podle nevládní organizace Germanwatch pochází většina odvětví produkce semen z globálního severu, ale 90 % biologických zdrojů (zemědělské produkty, přírodní materiály) přitom pochází z globálního jihu. Je to tím, že zákony o patentování na globálním jihu jsou přísnější. Studie Oxfam ukazuje, že velcí globální hráči hledají mezery na trhu.

„Pokud by byl zákon v Indii striktně dodržován, nebylo by patentování izolovaných genů možné,“ napsala Varnika Chawlaová v časopise Journal for Law of Law and Practice. S tím koresponduje i názor Yagnina. „To, že soudy špatně vykládají zákony nebo se zákony neustále mění, je pro zemědělce hlavním nebezpečím,“ řekl Yagnin DW.

Masivní protesty

Žaloba společnosti PepsiCo proti farmáři Patelovi a dalším zemědělcům vedla k masivním protestům indických zemědělců, kteří požadují bojkot nadnárodní společnosti. Společnost kritizují i místní politici.

V květnu společnost PepsiCo India neočekávaně stáhla stížnost po schůzce s vládou. PepsiCo India se k tomu v té době nevyjádřila. Přestože byla žaloba stažena a Patelovi se ulevilo, stejně má stále obavy. „Stále existuje šance, že společnost proti mě v budoucnu zahájí trestní řízení v podobné záležitosti, a já nejsem kompetentní postavit se takovým obrovským nadnárodním společnostem,“ uzavřel Patel.

Autor:

Nejčtenější

Saúdská Arábie přišla útokem o polovinu produkce ropy. Cena poletí vzhůru

Ve dvou ropných zařízeních na východě Saúdské Arábie vypukl požár. (14. září...

Útok na ropná zařízení společnosti Saudi Aramco na východě Saúdské Arábie uvrhl světový ropný trh do stavu, kterého se...

S bezkontaktními platbami do 500 korun mohou být od soboty problémy

Ilustrační snímek

Kvůli nový pravidlům pro ověřování karetních plateb, která budou platit od 14. září, mohou platební terminály zamítat...

Koruna jako rozvojová měna. Od intervencí se neoklepala, sráží ji riziko

Ilustrační snímek

Už je to skoro dva a půl roku od ukončení devizových intervencí a koruna ne a ne výrazněji posílit. Spíše naopak....

Pozor na pohádky o suchu, píše v eseji agrární analytik Petr Havel

Takto vypadá v květnu 2018 vyschlá půda v areálu Všesportovního stadionu v...

Za sucho u nás nemůže méně srážek, nedostatek dešťů je jen jednou z pohádek o tom, jak Česko brzy zůstane bez vody....

Míra klientelismu v Rakousku mě šokovala, řekl v Rozstřelu Radim Jančura

Majitel RegioJetu Radim Jančura v diskusním pořadu Rozstřel. (11. září 2019)

Budoucnost svého byznysu vidí dopravce RegioJet spíše ve vlacích než v autobusech. Ve středečním Rozstřelu to řekl...

Další z rubriky

Největší jeřáb na světě „Velký Karel“ staví Angličanům jádro

Sestavení největšího jeřábu na světě trvalo tři měsíce.

Účty za výstavbu britské jaderné elektrárny Hinkley Point C šplhají do nebe. Není proto divu, že na projektu s...

Útok v Saúdské Arábii otřásl světovou ekonomikou. Zdraží i benzin v Česku

Obchodníci ze Saúdské Arábie sledují ceny ropy na světových trzích.

Víkendový útok na saúdskoarabská ropná zařízení pomocí dronů nečekaně otřásl s finančními trhy ve světě. Ropa zdražila...

USA testují zájem o dlouhé dluhopisy. Nahrává jim snížení sazeb v EU

Americký ministr financí Steven Mnuchin mluví o nové facebookové kryptoměnové...

Pokud o ně bude zájem, americká vláda příští rok vydá dluhopisy s padesátiletou splatností. Oznámil to tamní ministr...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz