Léto se do historie možná zapíše jako období, kdy se Evropa rozhodla vzepřít cestovnímu ruchu. Obyvatelé Barcelony stříkají na turisty vodními pistolemi, v Janově nechtějí zaoceánské lodě a v Paříži stávkují zaměstnanci Louvru proti přeplněnosti galerie. Nejvýraznější demonstrace ale byla bezesporu proti benátské svatbě miliardáře Jeffa Bezose, píše agentura Bloomberg.
Nadměrný cestovní ruch není nic nového a státy mu čelí již od skončení pandemie. Evropské země v roce 2024 hostily přibližně 756 milionů turistů, což je o 46 milionů více než v předchozím roce.
Běžte domů! Jih Evropy bouřil proti turistům světlicemi i kufry na kolečkách |
Vzestup platforem jako Airbnb znamená, že z trhu s nemovitostmi mizí byty určené k dlouhodobým pronájmům a stávají se z nich krátkodobá rekreační ubytování. Když už tedy místní nějaké bydlení za rozumnou cenu seženou, jejich „sousedé na návštěvě“ se mohou chtít bavit celou noc. Města se z cizinců snaží vydolovat co nejvíc peněz, a tak se z obchodů, které obyvatelé potřebují, stávají obchody se zmrzlinou a suvenýry.
Některé městské úřady se snaží zabraňovat přetváření bytů v Airbnb omezením počtu nocí, na které mohou být pronajmuté. Například v Londýně nebo Paříži může být jednotka v krátkodobém nájmu pouze na 90 dní ročně. Ve Skotsku a Kalifornii jsou hostitelé nuceni žádat o regulovaný počet licencí. New York zakazuje pronájem bytů na období kratší než 30 dní. Barcelona se rozhodla přestat vydávat licence úplně, takže legální krátkodobé pronájmy do roku 2028 zmizí.
Poslanci se přou, zda omezí Airbnb. Z Prahy 1 se stal Disneyland, řekl Michálek |
Cestovatelé vyhledávají zejména tři kategorie destinací – středomořská plážová letoviska, alpská horská města a historická města oblíbená pro krátké pobyty. Co se objemu turistů na kilometr čtvereční týče, nejhůře jsou na tom právě města. Paříž v loňském roce přilákala 400 tisíc návštěvníků na kilometr čtvereční, což je dvacetkrát více než je její populace. Na druhém místě skončilo centrum Atén, které zaplnilo 88 tisíc turistů na kilometr čtvereční a třetí je Kodaň s 64 tisíci. Francouzská metropole tak prakticky nemá konkurenci.
Rozvoj cestovního ruchu ale zaznamenávají i dříve druhořadé destinace jako třeba ostrovy na německém pobřeží Severního a Baltského moře či Albánie. Pokud jde o „neobjevená místa“, za jejich vzestup může i trend nízkonákladových aerolinek. Kvůli nim se například Porto, dlouho označované jako méně hektická alternativa Lisabonu, stalo stejně rušným jako portugalské hlavní město.
Je nadměrný turismus opravdu tak špatný?
Vládní úředníci trend sice často odsuzují, ale zároveň schvalují výstavbu nových hotelů a rozšiřování letišť. Lidé začínají cestovat na základě svého „bucket listu“, tedy seznamu toho, co chtějí za život navštívit. Místo toho, aby si tak v klidu vychutnali atmosféru jednoho místa se ženou po Instagramem zprofanovaných destinacích, jako je pařížská Rue Cremieux anebo švýcarský Ponte dei Salti.
Pokud by ale turisté skutečně jen brali a nic nedávali, vlády by jim příliš pozornosti nevěnovaly. Například řecký cestovní ruch v roce 2024 vydělal rekordních 21,7 miliard eur. Když se k částce přidají i nepřímé příjmy (včetně útrat v barech a restaurací) tak stát vydělal téměř 43 miliard eur.
Výdaje za cestovní ruch se do 15 let ztrojnásobí, odhaduje studie |
Potřeba služeb navíc vytváří pracovní pozice, a tak kromě pozitivního důsledku na ekonomiku může zájem turistů podpořit i infrastrukturu. Příkladem je třeba Amsterdam, který v roce 2023 hostil 23 milionů turistů. Peníze získané z cestovního ruchu město investuje do udržitelných projektů a zlepšuje tak život svých obyvatel.
(Ne)účinná řešení
Možností, jak zregulovat cestovní ruch je spousta. Od vstupních poplatků, přes pravidla územního plánovaní až po marketing a radikální řešení v podobě barikád na oblíbených fotografických místech. Nic z toho ale zatím pořádně nefunguje.
„Turistické daně mohou generovat dodatečné příjmy, ale počet návštěvníků úplně neomezují,“ řekl agentuře Greg Richards z Univerzity aplikovaných věd v Bredě. „Výzkum v Amsterdamu naznačil, že městská daň z přenocování, která je v současnosti 12,5 procenta, by návštěvníky odradila pouze v případě, že by se ztrojnásobila.“
Touha po cestování není nic nového a jen tak asi neskončí. Města budou muset přijít s efektivními řešeními, jak svá kulturní bohatství nezničit a zároveň dál vydělávat. Cestovní ruch je totiž přeci jen poměrně zásadní složkou jejich příjmů, uzavřel Bloomberg.
