Syrovátková bílkovina, dříve okrajový produkt kupovaný hlavně kulturisty, se v současnosti stala velmi žádaným zbožím i mezi běžnými spotřebiteli. To způsobilo prudký nárůst její ceny a donutilo výrobce soutěžit o omezené zásoby.
Odborníci i přesto tvrdí, že většina lidí již dostatek bílkovin z potravy přijímá. Stejně jako u jiných výživových trendů šířených na internetu to však větší část spotřebitelů přehlíží. Agentura Bloomberg proto přišla se souhrnem několika otázek a odpovědí týkajících se proteinů.
1. Co to vlastně jsou proteiny?
Proteiny neboli bílkoviny patří spolu se sacharidy a tuky mezi tři hlavní takzvané makroživiny, které lidské tělo potřebuje k přežití. Bílkoviny se skládají z aminokyselin, molekul, které hrají důležitou roli v mnoha tělesných procesech, jako je například budování a obnova tkání, tvorba enzymů a hormonů a podpora imunity. Bílkoviny se vyskytují v mnoha potravinách, například v mase, vejcích, drůbeži, rybách, tofu anebo čočce.
2. Co pohání poptávku po proteinech?
Termín „proteinmaxxing“ pocházející z angličtiny – internetový termín pro maximalizaci příjmu bílkovin – opustil fitness centra a plně pronikl do mainstreamu. Sociální sítě jsou nyní plné videí tvrdících, že zařazení bílkovin do co největšího počtu jídel a svačin pomůže při budování svalové hmoty a odbourávání tuku.
Tento kulturní trend zcela zapadá do nálady panující ve Spojených státech. Ministr zdravotnictví a sociálních služeb Robert F. Kennedy Jr. slíbil, že prostřednictvím propagace celozrnných potravin znovu udělá Ameriku zdravou. Nové federální výživové směrnice USA, které ministr podpořil, doporučují 1,2 až 1,6 gramu bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti denně, což je nárůst proti předchozí doporučené základní hodnotě 0,8 gramu na kilogram.
Protein v čokoládě i v jogurtu. Poradíme, jak poznat skutečně užitečný produkt |
Poptávku po bílkovinách urychlují také stále populárnější léky na bázi GLP-1, jako jsou Wegovy a Ozempic. Ty způsobují ztrátu chuti k jídlu, a to vede k menšímu příjmu potravy a většímu úbytku hmotnosti. „Zhruba dvě třetiny úbytku hmotnosti při užívání těchto léků pocházejí z tuku, zatímco zbývající třetina pochází ze svalů a jiné beztukové hmoty,“ uvedl Roger Fielding, profesor výživy na Tuftsovy university v americkém Massachusetts. Proto je podle něj pro mnoho uživatelů GLP-1 konzumace bílkovin prioritou, aby si zachovali svalovou hmotu.
3. Jak na trend reagují firmy?
Potravinářský průmysl samozřejmě na tyto trendy citlivě reaguje. Přichází proto se stále novými produkty, aby vytěžil z aktuálního zájmu o bílkoviny. Spotřebitelé jsou totiž ochotni zaplatit vyšší cenu za potraviny s vysokým obsahem bílkovin. Výrobci balených potravin, jako jsou společnosti PepsiCo a General Mills rozšiřují své nejprodávanější produkty, včetně Doritos a Cheerios, o varianty s vyšším obsahem bílkovin.
High protein mánie: Nekupujete náhodou potraviny, které vůbec nepotřebujete? |
Dalším výrazným příkladem je mlékárenská značka Fairlife ze stáje společnosti Coca-Cola. Ta uvádí, že její filtrované mléko zvyšuje obsah bílkovin a vápníku, přičemž snižuje obsah cukru a zcela eliminuje laktózu. Přestože ceny tohoto mléka mohou být až trojnásobně vyšší než u běžného mléka, stala se značka Fairlife jednou z nejrychleji rostoucích brandů společnosti Coca-Cola.
I restaurace na současném boomu vydělávají. Například kavárenské řetězce Starbucks nebo Dunkin’ nyní nabízejí proteinovou studenou pěnu Řetězce jako Chipotle Mexican Grill a Sweetgreen zase rozšířily své jídelní lístky o nové pokrmy s vysokým obsahem bílkovin.
4. Proč je syrovátkový protein nedostatkovým zbožím?
Syrovátka je tekutina, která se při výrobě sýra oddělí od sýřeniny. Kdysi byla považována za vedlejší produkt, který se používal hlavně ve sportovní výživě, v kojenecké výživě a v krmivech pro hospodářská zvířata.
Syrovátka však má vyšší hmotnostní hustotu bílkovin než téměř jakýkoli jiný zdroj bílkovin, a proto poptávka prudce vzrostla, což vedlo k vyčerpání zásob. Ceny koncentrátu syrovátkové bílkoviny vzrostly k 9. červenci na přibližně 12,50 až 13 dolarů za libru (0,45 g), zatímco v březnu se pohybovaly kolem 9 dolarů. Společnosti jsou tak stále více nuceny hledat jiné zdroje bílkovin, které by mohly začlenit do svých výrobků.
Trader Joe's Now Carries the Internet-Famous Protein Bars You Used to Buy Online https://t.co/Gm1UZ7SVYQ
— The Kitchn (@thekitchn) July 10, 2026
Za proteinovou mánií stojí většinou sociální sítě a armáda influencerů vyzdvihujících jejich přednosti.
Úsilí o zvýšení dostupnosti komplikuje také skutečnost, že syrovátka vzniká výhradně jako vedlejší produkt při výrobě sýra – nelze ji vyrábět samostatně. Zatímco poptávka po syrovátce dramaticky vzrostla, u sýra se stejný trend neprojevil. Podle Mezinárodní asociace mléčných výrobků (International Dairy Foods Association) investují američtí zpracovatelé mléka více než 11 miliard dolarů do výrobních kapacit v 19 státech, aby v letech 2025 až 2028 uspokojili poptávku spotřebitelů po bílkovinných produktech.
5. Co říkají odborníci o „proteinmaxxingu“?
Pro většinu lidí není vyšší příjem bílkovin sám o sobě nebezpečný. Odborníci však tvrdí, že konzumace většího množství bílkovin, než tělo potřebuje, nevyvolá trvalý růst svalové hmoty, jak naznačují někteří online influenceři. Tělo neukládá bílkoviny stejným způsobem jako přebytečný tuk. Jakmile je potřeba bílkovin pokryta, aminokyseliny se rozloží a přemění na sacharidy, které se následně přemění na tuk, zejména pokud celkový příjem kalorií převyšuje potřeby organismu.
Tělo bez proteinů strádá. Které zdroje bílkovin zařadit do jídelníčku |
Podle amerického lékařského výzkumného a vzdělávacího centra Mayo Clinic by bílkoviny měly tvořit 10 až 35 procent denního příjmu kalorií. Aktivnější a starší lidé potřebují vyšší podíl bílkovin. Zatímco potravinářské společnosti se předhánějí v přidávání bílkovin do všeho, co jen jde, odborníci na výživu tvrdí, že to, čeho většina Američanů ve skutečnosti potřebuje více, je vláknina, která podporuje zdraví trávicího ústrojí a pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi.
6. Jak se vyvíjí proteinový trend?
Kevin Ryan, generální ředitel společnosti Malachite Strategy and Research zabývající se průzkumem trhu, uvedl, že spotřebitelé stále častěji požadují, aby byly proteiny označovány konkrétním jménem: například kuřecí, vaječný bílkový nebo kolagenový. Důvodem je, že známé zdroje vyvolávají u zákazníků dojem, že produkt je méně zpracovaný a zdravější. Značky jako IQBAR, která prodává energetické tyčinky a houbovou kávu, anebo značka Wilde vyrábějící proteinové chipsy z kuřecího masa a sýra již tomuto požadavku vyšly vstříc.
Christopher Gardner, odborník na výživu ze Stanfordovy univerzity, však říká, že zaměření na druh bílkovin v zpracovaných potravinách může být z nutričního hlediska zavádějící. Jakmile organismus bílkoviny stráví, rozloží se na aminokyseliny. Tělo nerozlišuje, zda pocházejí z kuřete, syrovátky, tofu nebo cizrny. Uvedl, že zdroj bílkovin je druhořadý ve srovnání s tím, co je doprovází, a zdůraznil význam kombinací celozrnných potravin, které obsahují vlákninu.
