Naštvaní Řekové už druhý den protestují proti vládním úsporám, na které museli přistoupit, aby jim Mezinárodní měnový fond a EU daly životně důležitou půjčku v přepočtu téměř tři biliony korun. (o stávce čtěte zde)
Investoři se navíc obávají toho, že se po Aténách může dostat do problémů někdo další a evropské ekonomice příliš nevěří. V důsledku toho klesl kurz eura k dolaru až na 1,29 USD, propadají se také finanční trhy.
Na řecké vlně se veze také koruna, která dopoledne k euru ztratila 10 haléřů a oslabila na 25,91 Kč/EUR. K dolaru si pohoršila o téměř 20 haléřů až k 20 korunám za USD.
"Nedůvěra v řešení řecké krize dolehla plošně na chuť investorů riskovat. Vliv na korunu se přenáší přes vývoj na světových trzích," shrnul situaci analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Evropské hospodářství by letos podle odhadů Bruselu mělo růst o jedno procento (dřívější odhad byl 0,7 procenta), v zemích platících eurem pak o 0,9 procenta. Česko podle Komise poroste o 1,6 procenta a příští rok o 2,4 procenta.
Situace kolem Řecka se ale zatím spíše horší, což může nynější odhady nabourat.
Část EU zůstává v recesi
Evropští zákonodárci však další měsíce vidí prozatím optimisticky. "Vylepšený odhad ekonomického růstu pro letošní rok je dobrá zpráva pro Evropu. Nyní musíme zajistit, aby růst nebyl nepříznivě ovlivněn riziky spojenými s finanční stabilitou," řekl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.
Pro Česko vyznívají bruselské odhady dokonce lépe než ty od tuzemského ministerstva financí. Resort čeká růst o 0,1 procenta nižší než Komise, tedy 1,5 procenta. V očekávání pro příští rok se ale shodují.
Řada členských zemí však dále zůstává v recesi, přestože ve většině z nich ekonomika oživuje. Nejvíc by se měl letos propadnout HDP Lotyšska, a to o 3,5 procenta. S recesí bude dál bojovat také silně zadlužené Řecko, jehož ekonomika se má letos propadnout o tři procenta a v příštím roce o půl procenta.
Na řadě může být Španělsko, Portugalsko, Itálie...
S recesí má podle odhadu Komise letos bojovat ještě Španělsko či Irsko. Obě tyto země spolu s Itálií, Řeckem a Portugalskem tvoří skupinu označovanou jako PIIGS (slovní hříčka v angličtině znamenající prasata) a potýkají se se špatným stavem veřejných financí. Kterýkoliv z těchto států se může dostat do podobné situace jako Řecko.
Aktuálně k tomu má nejblíže Portugalsko, k němuž se investoři začínají točit zády. Země jim dnes musela své dluhopisy nabídnout za čtyřikrát vyšší úrok než při poslední pondělní emisi a půjčování na finančních trzích pro ni začíná být drahé.
| Vývoj ekonomiky v zemích EU | ||
| Země | Odhad pro rok 2010 | Odhad pro rok 2011 |
| Belgie | 1,3 | 1,6 |
| Německo | -1,2 | 1,6 |
| Irsko | -0,9 | 3,0 |
| Řecko | -3,0 | -0,5 |
| Španělsko | -0,4 | 0,8 |
| Francie | 1,3 | 1,5 |
| Itálie | 0,8 | 1,4 |
| Kypr | -0,4 | 1,3 |
| Lucembursko | 2,0 | 2,4 |
| Malta | 1,1 | 1,7 |
| Nizozemsko | 1,3 | 1,8 |
| Rakousko | 1,3 | 1,6 |
| Portugalsko | 0,5 | 0,7 |
| Slovinsko | 1,1 | 1,8 |
| Slovensko | 2,7 | 3,6 |
| Finsko | 1,4 | 2,1 |
| Bulharsko | 0,0 | 2,7 |
| Česká republika | 1,6 | 2,4 |
| Dánsko | 1,6 | 1,8 |
| Estonsko | 0,9 | 3,8 |
| Lotyšsko | -3,5 | 3,3 |
| Litva | -0,6 | 3,2 |
| Maďarsko | 0,0 | 2,8 |
| Polsko | 2,7 | 3,3 |
| Rumunsko | 0,8 | 3,5 |
| Švédsko | 1,8 | 2,5 |
| Velká Británie | 1,2 | 2,1 |
| Eurozóna | 0,9 | 1,5 |
| Evropská unie | 1,0 | 1,7 |
