Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvSvět podle investora Ondřeje Jonáše není na prahu zcela nové katastrofy. Spíš jen pokračuje v dlouhé tradici ekonomických i geopolitických otřesů, které lidstvo provázejí neustále. „Život je permanentní krize. Musíte řešit problémy tak, jak vám je osud předhazuje.“
Současné napětí na Blízkém východě ale podle něj ukazuje, jak křehká je dnešní globální ekonomika. Především kvůli energii. Jakmile se vyostří konflikt v oblasti Perského zálivu, okamžitě to dopadne na ceny ropy a dopravu po celém světě.
Dominový efekt války
„Zdražuje to vstup hlavní komodity, kterou je ropa. A my jsme pořád velice závislí na fosilních palivech,“ upozornil investor. Evropa podle něj doplácí na to, že se dlouhodobě nedokázala dostatečně připravit na energetickou transformaci. „Nedovedli jsme diverzifikovat naše zdroje,“ říká Jonáš.
Podle něj by se česká ekonomika měla rychleji posunout od průmyslu založeného na levné práci a energeticky náročné výrobě směrem ke znalostní ekonomice, technologiím a patentům. „Musíme se snažit restrukturalizovat ekonomiku směrem k novým technologiím, které jsou daleko méně závislé na energii,“ popsal.
Napětí v Perském zálivu přitom může mít podle něj okamžitý dominový efekt. Stačí, aby se zastavila doprava v Hormuzském průlivu, kudy proudí velká část světové ropy. „V okamžiku, kdy máte miliony barelů ropy zablokované na tankerech v Hormuzu, má to dominový dopad na celou řadu dalších věcí.“
Zasažená může být například výroba hnojiv, která je závislá na energii – a následně i produkce potravin. Situaci navíc komplikuje prudký růst nákladů na přepravu. Pojištění lodí v oblasti konfliktu podle Jonáše během krátké doby zdražilo několikanásobně.
Investoři čekají ukončení války
„Pojištění skočilo zhruba na pětinásobek ceny. To je v tom byznysu skoro prohibitivní,“ vysvětlil. Přesto podle něj finanční trhy zatím nepočítají s dlouhodobou katastrofou. Naznačuje to vývoj takzvané forwardové křivky cen ropy, tedy kontraktů na budoucí dodávky.
„Ta křivka klesá. To znamená, že investoři očekávají, že tento konflikt nakonec skončí,“ řekl Jonáš. Investoři proto podle něj většinou nemění zásadně své dlouhodobé strategie. Panické přesouvání peněz z jednoho sektoru do druhého obvykle nevede k úspěchu.
„Rozumný investor nemění zásadně svoje dlouhodobé plány,“ uvedl. Základem podle něj zůstává diverzifikace portfolia a schopnost unést krátkodobé výkyvy.
„Musíte mít diverzifikované portfolio tak, abyste chytil celý trend, ale nenechal si zkazit prázdniny tím, že zrovna jedna věc vydělává méně než průměr trhu,“ dodal. Velká část Rozstřelu se věnovala také Donaldu Trumpovi a jeho politice. Jonáš otevřeně říká, že mu vadí styl amerického prezidenta.
Trump má v něčem pravdu
„Vadí mi jeho forma, ten hrubý a nedůstojný způsob, jakým vystupuje,“ uvedl. Zároveň ale připouští, že Trump v některých otázkách pojmenovává reálný problém. „Problém s Trumpem je, že má v něčem pravdu,“ říká investor.
Podle něj to platí například u celní politiky nebo snahy vrátit do Spojených států výrobu strategických surovin a čipů. Západ se podle něj příliš spolehl na globalizaci a dnes je závislý na zemích, které mohou dodávky kdykoli omezit.
Nahý imperialismus USA i budíček Evropy. Politolog rozebírá změnu světového řádu |
„Musíme si zvyknout, že za kvalitu a za jistotu musíme také platit,“ dodal Jonáš. Trumpa ale zároveň nepovažuje za velkého systematického stratéga. Spíš za politika, který improvizuje a zkouší různé kroky. „Je to muž vyššího věku a spěchá,“ řekl Jonáš. „Zkouší, co bude fungovat.“
Přesto podle něj americký systém zůstává dostatečně silný na to, aby podobné politické turbulence ustál. „Je to jako bouře, která snad jednou přejde,“ popsal současnou atmosféru ve Spojených státech.
Z evropského pohledu je podle něj ale nejdůležitější jiná lekce: vysoké ceny energií nutí vlády i firmy brát vážně diverzifikaci zdrojů a technologickou transformaci. A právě to může být podle investora jeden z mála pozitivních dopadů dnešní globální krize.
