Koronavirová omezení a nouzový stav v Japonsku těžce dopadají na blížící se letní olympijské hry pořádané v Tokiu. Velkou ztrátu utrpí jak sportovní svět a jejich fanoušci, tak i japonská ekonomika, která se kvůli pandemii v roce 2020 snížila o 4,8 procenta.
Celosvětová sportovní akce měla být pro tokijskou kasu nezanedbatelným příjmem. Očekával se přínos až 1 810,8 miliard jenů (362,16 miliard korun). Konečný účet ovšem bude kvůli absenci diváků o mnoho miliard nižší.
Tokio očekávalo, že na hry v roce 2020 přijede více než 40 milionů zahraničních návštěvníků. Strategie rozvoje cestovního ruchu, která byla zavedena dlouho předtím, než udeřila koronavirová pandemie, byla jednou ze strukturálních reforem, které tehdejší premiér Šinzó Abe zavedl s cílem podpořit budoucí hospodářský růst.
Jen odložení her o jeden rok stálo Japonsko 294 miliard jenů (58 miliard korun). V březnu tamní vládní činitelé rozhodli, že olympiáda bude bez zahraničních fanoušků, což znamená další obrovskou ztrátu. Analytici již dříve odhadovali, že by turisté ze zahraničí za ubytování, jídlo, nápoje a dopravu mohli celkem utratit až 151,1 miliard jenů (30 miliard korun).
Další ztráty přinese nové opatření tokijské vlády, která z účasti na hrách vyloučila i domácí návštěvníky.
Celkové náklady na pořádání her se dosud vyšplhaly na 15,4 miliard dolarů (338,8 miliard korun) a ještě budou dál narůstat.
Japonsko nebude schopno splnit například svůj cíl růstu maloobchodu a služeb pro rok 2021 ve výši 2,9 procenta, předpovídá společnost v oblasti dat a analytiky GlobalData.
„Tokijské olympijské a následně i paralympijské hry by byly skvělou příležitostí pro japonský obchod, který by se po loňském zpomalení v důsledku pandemie vrátil zpět do růstové fáze. Prostřednictvím olympiády by mohli obchodníci oslovit vyšší počet potenciálních zákazníků. Bez návštěvníků, a hlavně těch zahraničních, se šance na rychlé zotavení maloobchodního obchodu velmi zpomalí,“ upřesňuje Ankita Royová, analytička společnosti GlobalData.
Vyhlášený nouzový stav také ovlivní pracovní příležitosti, které obvykle s podobnými událostmi přicházejí. To bude mít negativní vliv na finanční situaci a následný příjem japonských domácností.
„Japonsko investovalo do příprav olympijských her v Tokiu nemalé peníze, a to jak do obchodu, služeb, pohostinství i cestovního ruchu. Bez zahraničních návštěvníků však bude návratnost výdajů minimální,“ dodává analytička.
Zrušení her, žádná ztráta
Podle Takahideho Kiuchiho, hlavního ekonoma společnosti Numera Reserch Institut, dopad ekonomické ztráty z omezení počtu diváků je relativně malý. „Úplné vyloučení zahraničních i domácích diváků sníží potenciální přínos pouze o 0,02 procenta HDP,“ dodal.
Situace | Příjmy (miliardy/jen) | Ztráty (miliardy/jen) |
---|---|---|
OH s domácími diváky | 1 810,8 | 0 |
OH bez domácích diváků | 1 664,0 | -146,8 |
Zrušení OH | 0 | -1 810,8 |
Zdroj: Numera Research Institut |
Dopad úplného zrušení her by byl poněkud větší. Odhadovaná ekonomická ztráta 1 810,8 miliardy jenů by přesto představovala pouze 0,33 procent nominálního HDP.
Letní olympijské hry v Tokiu |
„Z ekonomického pohledu se tak bude jednat o nepovedený projekt, který nenaplní původní vysoká očekávání. Ovšem Japonsko nemusí prodělat jen na samotném pořádání olympijských her. Jejich uskutečnění může vést ke zhoršení epidemiologické situaci v zemi, což může být doprovázeno zaváděním restrikcí. Ty nakonec mohou Japoncům způsobit ještě větší ztráty než samotná olympiáda. Zdá se tedy, že vše hraje proti Japonsku. Určitě proto bude zajímavé slevovat, jak si s tím Země vycházejícího slunce poradí,“ komentuje situaci hlavní ekonom BH Securitas Štěpán Křeček.
Ekonomické ztráty z prvních tří nouzových stavů spojených s koronavirovou pandemií dosud zemi stály 6,4 miliard, 6,3 miliard a 3,2 miliard jenů (cca 1,28 miliardy korun, 1,26 miliardy korun a 0,64 miliardy korun).
Olympijské trápení
Již z minulosti je jasné, že pořádání olympijských her není žádné terno. Vždyť v drtivé většině případů novodobého pořádání olympijských her se počáteční odhad nákladů výrazně překročil.
Například náklady na olympijské hry v Aténách se z odhadovaných tří miliard dolarů (66 miliard korun) vyšplhaly až k 16 miliardám dolarů (352 miliard korun), tedy na více než pětinásobek. Podobně dopadly i olympijské hry v Soči, kde se prvotní odhad ve výši 10,3 miliardy dolarů (226 miliard korun) vyšplhal až na více než 51 miliard dolarů (1 122,0 miliard korun).
„Oproti tomu výnosy z pořádání olympiád jsou často nadhodnocené, takže když vše finálně sečteme a podtrhneme, zjistíme, že se z ekonomického úhlu pohledu většinou pořádání olympiád nevyplácí,“ dodává ekonom Křeček.
Jak měnila pandemie situaci okolo LOH v Tokiu24. března 2020 - Japonský premiér Šinzó Abe se dohodl s prezidentem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomasem Bachem na přeložení letních olympijských her kvůli pandemii nového typu koronaviru. Olympijské hry v Tokiu se původně měly konat od 24. července do 9. srpna 2020. Odloženy byly poprvé za 124 let své existence. Hry se neuskutečnily ve válečných letech 1916, 1940 a 1944, v době studené války je v letech 1980 a 1984 ovlivnily bojkoty výprav. 30. března 2020 - MOV a organizační výbor her oznámily, že se OH v Tokiu uskuteční od 23. července do 8. srpna 2021. 4. prosince 2020 - Pořadatelé oznámili, že odložení OH v Tokiu vyjde japonskou stranu na 294 miliard jenů (58 miliard korun). O dodatečné náklady se podělí organizační výbor, pořadatelské město a japonská vláda. 21. ledna 2021 - Prezident MOV Bach ujistil, že OH v Tokiu se letos v létě uskuteční. Žádný plán B podle něj neexistuje. 20. března 2021 - Organizační výbor rozhodl, že na odložené letní olympijské a paralympijské hry v Tokiu nebudou kvůli obavám z dalšího šíření koronaviru a jeho různých mutací smět fanoušci ze zahraničí. 21. června 2021 - Pořadatelé oznámili, že OH v Tokiu budou s domácími fanoušky. Stadiony a haly se budou moci zaplnit na padesát procent kapacity, přičemž maximem bude návštěva 10 tisíc lidí. 8. července 2021 - Japonští pořadatelé po jednání s MOV oznámili, že se hry po obnovení nouzového stavu kvůli koronaviru v Tokiu uskuteční zcela bez diváků. |