(ilustrační snímek) | foto: Dan Materna, MAFRA

Rybáři a myslivci se asi budou muset obejít bez olova, Brusel ho chce zakázat

  • 471
Olověné broky a rybářská olůvka otravují ptactvo, proto by měly být zakázány. Navrhuje to studie Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), kterou předložila Evropské komisi. Ta v příštích měsících o zákazu rozhodne. Problém se kromě myslivců a rybářů týká také policistů či sportovních střelců. A­ samozřejmě výrobců střeliva a ­zbraní.

Nejde o novou evropskou směrnici, ale o přidání olova na seznam zakázaných látek v existujícím nařízení Evropského parlamentu, projektu registrace, hodnocení a schvalování chemikálií (Registration, Evaluation and Authorisation of Chemicals – REACH). 

Jde tedy o­ víceméně úřednický úkon, k němuž dochází po konzultaci s příslušnými úřady a­ odborníky ve státech Unie. „Komise nyní studuje expertní posudek agentury ohledně škodlivosti olova a zvažuje další kroky,“ uvedlo české ministerstvo zemědělství.

Otráví milion ptáků ročně

Kolik olova myslivci v lese a na polích zanechají? Podle zprávy ECHA je to 14 tisíc tun ročně v celé Unii. Tuzemským myslivcům ale takový údaj připadá nadsazený. „Náš člen vystřelí v průměru 10 ­brokových nábojů ročně s 30 gramy olova a pět kulových nábojů s ­10 gramy,“ říká Miloš Fischer, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty.

Jednota má 60 tisíc členů, což dělá 21 tun olova za české myslivce ročně. Myslivci odhadují, že ročně zůstane ležet na jednom hektaru honební plochy 30 až 40 jednotlivých broků, tedy necelých 10 gramů olova.

U rybářů k takovému „rozsévání“ olůvek v přírodě nedochází. Děje se tak jen neúmyslně, když se jim závaží utrhne z vlasce. Olovo je přitom pro rybáře ideální, protože si mohou zátěže sami upravovat podle potřeby. Materiál je navíc měkký a dobře se s ním nahazuje.

Volně ležící olovo by přírodě vadit nemělo. „Olovo v přírodě v podobě olověných broků a rybářských olůvek se pokryje vrstvou oxidů, který zabrání dalšímu uvolňování do přírody,“ uvádí ministerstvo zemědělství.

Kov ale vadí, když ho pozřou ptáci. ECHA odhaduje, že se takto otráví v Unii jeden až dva miliony ptáků ročně. I proto je už od roku 2011 v ­Česku platný zákaz používání olověných broků v mokřadech, kde je riziko ohrožení největší. 

Vodní ptáci totiž sbírají ze dna kamínky, které jim zůstávají v žaludku a pomáhají zpracovávat potravu. Když sezobnou brok, olovo se postupně dostává do jejich krve, až dojde k otravě. Otráveného ptáka navíc může pozřít dravec. Miloš Fischer nicméně tvrdí, že žádná otrava živočicha olovem v Česku nikdy prokázána nebyla.

Olovo vyjde nejlevněji

Pro člověka je olovo nebezpečné, pokud ho dlouhodobě vdechuje či polyká v podobě prachu, například ve slévárenství či při svařování. „Muselo by dojít k chronické expozici v ­řádu desítek měsíců či let,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví.

Při pojídání zastřelené zvěřiny by k otravě dojít nemělo, ale i tak je třeba dát pozor. „K odstranění ‚krvavého ořezu‘ v místě vstřelu u spárkaté zvěře a vyjmutí olověných broků z těla drobné zvěře (bažant, zajíc, kachna) by mělo dojít co nejdříve, protože dochází k uvolnění olova do okolních tkání,“ uvádí Petr Vorlíček, mluvčí Státní veterinární správy. Jinak řečeno, střela z kulovnice, která má vždy olověné jádro, se proto u srnce, daňka nebo jelena musí z masa vyřezat i s okolní tkání.

ECHA nabízí jako náhradu za olovo ocel, bizmut, wolfram či měď, ale ani jeden kov střelcům nevyhovuje. Jsou dražší a nemají požadované vlastnosti.

Olovo má totiž nesporné výhody: je těžké, takže dobře a cíleně letí, a­ má minimální odrazivost, protože je plastické, takže se po nárazu do překážky zdeformuje a ztratí energii. Naopak střely vyrobené z­ tvrdé oceli se od překážek odrážejí, a mohou tak zasáhnout nechtěné cíle. To platí i pro střelbu na střelnicích.

Navíc ocel způsobuje menší zranění, což znamená, že zasažené zvíře umírá bolestivěji a déle. „Odpovídající řešení se dosud hledá,“ říká Milan Kukla, ředitel Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva.

Problém se zákazem olověného střeliva se týká i sportovních střelců či biatlonistů. „Z jedné třetiny je možné střely sbírat do lapačů – u ­vzduchových a malorážkových zbraní. Při střelbě na holuby to možné není, několik desítek broků v náboji se rozprskne do okolí,“ říká Jiří Streit, prezident Českého střeleckého svazu.

Zákaz by dopadl i na střelivo používané Policií ČR a dalšími ozbrojenými složkami. „Náklady na střelivo by nákupem bezolovnatých střel výrazně vzrostly, jsou dvakrát dražší. Pravděpodobně by se také zvýšila rychlost opotřebení zbraní,“ říká Hana Malá, z ministerstva vnitra. V ­“klidu“ může být pouze Armáda ČR. Nařízení umožňuje výjimky pro národní obranu.