Těžký topný olej neboli mazut je dehtovitý, hustý, ale relativně levný olej, který se hojně používá v lodní dopravě po celém světě. Uhlíkové zplodiny, které jeho spalováním vznikají, jsou obzvláště škodlivé v Arktidě, kde urychlují tání sněhu a ledu.
Ekologové jeho zákaz vítají, poukazují ale na fakt, že bude mít zatím jen malý dopad. Zákon totiž umožní naprosté většině lodí používat toto palivo až do roku 2029. Informuje o tom zpravodajská stanice BBC.
Mazut, který se vyrábí z odpadu vznikajícího při rafinaci ropy, představuje hrozbu pro oceány obecně. Při případném úniku z lodi je totiž téměř nemožné od něj vodu vyčistit.
Americké sankce mohou zruinovat naši ekonomiku, varuje ruský centrální bankéř |
V chladnějších vodách se podle odborníků nerozkládá, ale klesá ke dnu v hrudkách, které zůstávají v sedimentech a ohrožují křehké ekosystémy. Při jeho spalování pak mimo jiné vznikají saze zvané černý uhlík.
„Černý uhlík má na Arktidu dvojí dopad,“ tvrdí Sian Priorová, jedna z organizátorů kampaně Clean Arctic Alliance. „Přitahuje teplo, když je v atmosféře, a pak se usazuje na sněhu a ledu a také urychluje tání.“
Zákaz nezákaz
V Antarktidě se mazut nesmí používat a přepravovat už od roku 2011. Ochránci životního prostředí již několik let usilují o rozšíření tohoto omezení i na vody severu a nakonec se jim podařilo přesvědčit země, které jsou členy Mezinárodní námořní organizace (IMO), aby zákaz v roce 2021 uzákonily.
Globální poptávka po ropě dosáhne vrcholu v roce 2029, předpovídá zpráva |
Omezení nyní vstupuje v platnost i v arktických vodách, a přestože se účastníci kampaně shodují, že jde o pokrok, domnívají se, že řada nedostatků, bude omezovat jeho reálný dopad. Jedním z nich jsou například předpisy stanovující, že budou ze zákazu vyňaty lodě, které mají takzvanou chráněnou palivovou nádrž.
Země, které mají do Arktidy nejblíže, budou také moci vyjmout své vlastní lodě ze zákazu ve svých teritoriálních vodách. To se týká například Ruska, které v severních vodách provozuje přes 800 lodí.
Opačný efekt
Výjimky budou trvat do roku 2029 a jejich dosah bude pravděpodobně významný. Mezinárodní rada pro čistou dopravu odhaduje, že přibližně tři čtvrtiny lodí používajících těžký topný olej budou moci v jeho spalování dále pokračovat.
Někteří pozorovatelé se navíc domnívají, že sílící snahy o těžbu ropy v Arktidě by mohly nakonec vést i k nárůstu objemu používaného mazutu v těchto vodách. „Ropné a plynové tankery používají velké množství topného oleje,“ říká Elena Tracyová ze Světového fondu na ochranu přírody. Na některých místech, například v ruské Arktidě, tak podle ní budeme svědky většího rozvoje projektů v oblasti těžby ropy a zemního plynu a s nárůstem využití tankerů se zvýší i spalovaného mazutu.
Arctic 'dirty fuel' ban for ships comes into force https://t.co/E0cmDDPbYr
Organizátoři kampaně tvrdí, že alternativní paliva existují. Doufají, že lodní průmysl a arktické lodní státy přikročí k tomu, aby zákaz braly vážně. Jako příklad toho, čeho lze dosáhnout, uvádějí Norsko. Tamní vláda již zavedla přísný zákaz těžkých topných olejů v okolí souostroví Špicberky. Úřady nedávno za používání tohoto paliva v regionu stíhaly irskou loď, které posléze uložily pokutu ve výši jednoho milionu norských korun (2,2 milionu Kč). Podle organizátorů kampaně je právě tento typ opatření nyní zapotřebí.
Vědci již nyní tvrdí, že první dny bez ledu v Arktidě pravděpodobně zažijeme v roce 2030, někteří tvrdí, že dokonce již dříve. „Potřebujeme už doopravdy něco dělat, abychom začali snižovat emise uhlíku a omezili využívání těchto olejů,“ uzavírá Priorová podle BBC.
