„Pro Česko i Evropu obecně to teď neznamená nic, protože to bylo avizováno předem a všichni obchodníci s tím počítají,“ říká ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Konec jádra bude pro Německo, jakožto hlavního tahouna klimatických cílů, paradoxně znamenat větší využívání fosilních paliv, a tedy i vyšší emise oxidu uhličitého. V dlouhodobém horizontu chce země nahrazovat jadernou energii vodíkem. Jak však upozorňují odborníci, realizace zelené transformace zatím zaostává za ambiciózními plány. Více než polovina Němců si myslí, že odstavování teď není dobrý nápad.
Zatímco v Česku stojí Temelín a Dukovany za 36 procenty vyrobené elektřiny, poslední tři německé jaderné elektrárny zastávaly jen pět procent tamní celkové produkce.
