„Jde o dlouhodobý projekt a výsledky by mohly ovlivnit základní rysy odrůd s místním označením“, vysvětluje Thibaut Le Mailloux ze sdružení vinařů a dodavatelů Comité Champagne.
Patnáctiletá spolupráce s Národním institutem zemědělského výzkumu (INRA) a Francouzským institutem vína a vinné révy sídlícím v Montpellier si klade za cíl vytvoření čtyř či pěti nových odrůd, které dokáží čelit nadcházejícím klimatickým výzvám. Comité Champagne upřesňuje, že bude „povolené křížit místní odrůdy s takovými, které jsou od přírody odolné vůči jistým nákazám nebo jsou zajímavé jiným způsobem, například pozdním dozráváním, za účelem vytvoření přirozené odolnosti, respektive vyšší přizpůsobivosti novým klimatickým podmínkám“.
Jejich vývoj přitom životní cyklus vinné révy v Champagne již ovlivňuje. Réva ve srovnání s devadesátými lety kvete přibližně o dva týdny dříve, plody jsou větší, výsledný obsah alkoholu téměř o jeden stupeň vyšší a zvýšený podíl kysličníku uhličitého v atmosféře napomáhá fotosyntéze. Tyto změny prozatím výrobě šampaňského prospívají, avšak mohly by ji poškodit, pokud průměrná teplota ovzduší ve světě do roku 2100 stoupne o 1 až 5°C, jak předpovídají odborníci.
Hledají se nové odolné odrůdy
„S výzkumem je potřeba začít okamžitě, neboť za 25 let už bude pozdě,“ říká Le Mailloux. Pro víno s označením šampaňské se dnes smí používat sedm různých odrůd - nejrozšířenější jsou rulandské modré, pinot meunier (mlynářka) a chardonnay, poté následují arbane, petit meslier, rulandské šedé a rulandské bílé.
Všechny tyto druhy jsou výsledkem pečlivého vinařského bádání. Šlechtění odrůd je již od počátků součástí historie regionu, velkou roli pak sehrálo na konci 19. století během rozmnožení vešky listové, která devastovala vinice.
Italské šumivé víno Prosecco poprvé porazilo francouzské šampaňské |
Nyní jde zejména o to, vyrobit odrůdy odolné vůči nákazám jako padlí révové, kterým globální oteplování jde k duhu. Zároveň je cílem omezit potřebu pesticidů.
„Kombinujeme tzv. superodrůdy, které jsou velmi odolné, s místními odrůdami“, vysvětluje Arnaud Descotes, ředitel pro technologie a životní prostředí při Comité Champagne. „Vezmeme rostlinu vinné révy, která začíná kvést a oplodníme ji pylem z odrůdy, která nás zajímá. První křížení proběhly v roce 2015, další v červnu 2016.“ Šlechtící proces by měl přinést 4 000 semínek, která budou zasazena na experimentálních polích regionu Champagne za šest let. Po testech, analýzách a degustacích by pak kolem roku 2030 mohlo být čtyři až pět odrůd zařazeno do francouzského katalogu odrůd vinné révy a následně i na seznam místní denominace.
„V žádném případě nepůjde o geneticky modifikované organismy, ale o hybridní druhy získané za pomoci technologií“, říká Arnaud Descotes.
Při pokusech budou muset vědci mít neustále na paměti zachování typického rázu šampaňského vína. „Uchovat tvář našeho vína je nesmírně důležité“, potvrzuje Thibaut Le Mailloux. „Budeme pokračovat ve tradici inovace, ale šampaňské zůstane šampaňským.“ lex ml
