Evropská unie uložila vyrovnávací cla ve výši 8 až 18 procent na bionaftu z Indonésie, která je největším producentem palmového oleje na světě. Důvodem tohoto opatření jsou údajné vládní dotace, které využívají tamní výrobci. Jakarta okamžitě pohrozila, že zavede stejná opatření na mléčné výrobky z EU. Indonéská cla by se mohla vyšplhat až na 25 procent. Napsal o tom server Deutsche Welle.
Cla pravděpodobně ještě víc rozdmýchají probíhající spor ohledně palmového oleje mezi oběma obchodními partnery. Začátkem tohoto roku EU Jakartě oznámila, že chce do roku 2030 přestat používat palmový olej na výrobu pohonných hmot, protože jeho pěstování vede, až na výjimky, k odlesňování.
„Zvyšování cel v této obchodní bitvě poškodí z dlouhodobého hlediska více indonéskou ekonomiku, než ekonomiku členských států EU. Je tedy nepravděpodobné, že by se indonéská vláda pokusila zavést stejná cla jako EU,“ říká analytik z australského výzkumného ústavu Future Directions International Jarryd de Haan.
Zatímco země EU vyvážejí do Indonésie jedno procento svého zboží, Indonésie do EU dodává téměř 10 procent své produkce. V případě eskalace sporu by to tedy znamenalo velkou nevýhodu pro jihoasijskou zemi. Pokud se Indonésie skutečně pustí do odvety proti EU, může to narušit právě probíhající jednání o volném obchodu mezi oběma stranami,“ upozornil de Haan.
Antisubvenční cla
Cla Evropa zavedla kvůli podezření z toho, že indonéští výrobci bionafty těží z grantů, daňových výhod a přístupu k surovinám pod tržními cenami. Jak uvedla agentura Bloomberg, vyšetřování, které začalo v prosinci, podezření potvrdilo. Vzhledem k tomu, že vyšetřování i nadále pokračuje, byla uvalena prozatímní cla. O těch konečných se rozhodne do poloviny letošního prosince.
„Evropská komise bude nadále využívat dostupné nástroje na ochranu obchodu v plném rozsahu, aby zajistila rovné podmínky pro evropské společnosti,“ sdělil DW zdroj. Trh s bionaftou v EU má hodnotu přibližně devět miliard eur ročně a dovoz z Indonésie přibližně 400 milionů eur.
Potenciální hrozby
Odvetná indonéská cla na mléčné výrobky v EU nemusí 28členný blok nijak významně ohrozit, protože země jihovýchodní Asie dováží mléčné výrobky pouze za 220 milionů dolarů. Pokud ovšem EU omezí dovoz palmového oleje, bude to pro Indonésii, která spolu se sousední Malajsií pokrývá 85 procent celosvětové dodávky rostlinného oleje, velká rána.
Palmový olej patří v Indonésii mezi největší vývozní artikly. Rostlinný olej představoval v roce 2017 téměř 10 procent vyváženého zboží, přičemž státy EU patřily mezi přední destinace. EU využívá téměř polovinu z dovezeného palmového oleje pro bionaftu a dalších 15 procent k výrobě tepla a energie.
Evropská komise tvrdí, že nenavrhuje paušální zákaz palmového oleje v biopalivech, ale chce se vymezit pouze proti těm výrobcům, kteří kvůli produkci biopaliva přeměňují stále více lesů na zemědělskou půdu a uvolňují tak do atmosféry stále větší množství CO2. Jakarta ale tvrdí, že dodržují normy udržitelnosti a zavedla moratorium na nové plantáže palmového oleje, aby chránila své lesy. Varuje zároveň, že navrhovaný zákaz EU zničí živobytí milionům malých zemědělců.
Indonésie i Malajsie na kroky EU reagovaly silným odporem a řadou výhrůžek. Chtějí například bojkotovat zboží z EU nebo vyřadit evropské výrobce letadel z jakéhokoliv budoucího obchodování. Jakarta dokonce pohrozila, že odstoupí od Pařížské dohody o změně klimatu a postěžuje si Světové obchodní organizaci, že plán Evropské komise porušuje pravidla globálního obchodu. Podle de Haana je však Indonésie svou reakční politikou proslulá a obvykle od ní později ustoupí. „Je dost možné, že i když Indonésie vyhrožuje, žádné kroky, které by měly dlouhodobé důsledky pro širší obchodní vztahy, nepodnikne.“
De Haan také nesouhlasí s používáním termínu „obchodní válka“. „Nemyslím si, že to lze nazvat obchodní válkou, protože pro EU v ní nejsou žádné velké hrozby. Zejména v této fázi Indonésie vyhrožuje, že zavede cla pouze na relativně malý dovoz,“ vysvětlil de Haan.
Nové trhy
Indonéská vláda se již zabývá zvyšováním domácí spotřeby palmového oleje a zvyšováním vývozu do zemí, jako je Čína a Rusko. Indonéský prezident Joko Widodo požaduje, aby se od příštího roku používala bionafta s vyšším procentem palmového oleje.
V loňském roce se Čína, která je nyní klíčovým odběratelem indonéského palmového oleje, dohodla na nákupu většího množství komodity. V nedávné době Peking rovněž zrušil cla na indonéské palmový olej. „USA, Rusko, Japonsko a Egypt jsou také významnými dovozci palmového oleje, kteří v posledních pěti letech navzdory celosvětovému poklesu zvýšili svůj příjem suroviny,“ uvedl de Haan s tím, že Indonésie se pravděpodobně poohlédne po ekonomikách s mírnějším postojem k palmovému oleji.
