Automobilový koncern Volkswagen chce propustit až 120 tisíc lidí. Proč se kdysi největší automobilka planety potácí v těžké krizi? Jak to, že se Evropa nestala světovým lídrem v elektromobilitě? A proč se jím nyní nestane ani v segmentu dronů, moderních zbraňových systémů nebo umělé inteligence? Martin Slaný popisuje i to, jakou cenu jsme nuceni platit za přemrštěné cíle Green Dealu, tedy evropské Zelené dohody, a její až náboženské vize nulových emisí.
Od července platí v EU clo na dovoz i u menších zásilek zboží z čínských elektronických tržišť, jako jsou AliExpress, Temu nebo Shein. Je to reakce na to, že jen v roce 2025 si Evropané takhle objednali přes šest miliard balíčků. Mohou vůbec podobné regulace něco změnit na současném nastavení toho, že ve světové konkurenci Evropa stále více ztrácí dech?
Podobných příkladů najdeme spoustu. Myslím, že je to jen ukázkový příklad toho, jak si v Evropě nejrůznějšími zásahy a manipulacemi podlomíte schopnosti produkce, přenesete ji třeba právě do Číny, a pak se divíte, že jsou schopni vyrábět tolik a za nízké ceny. Když se vám pak zdá, že toho proudí do EU moc, začnete to zdaňovat pro spotřebitele, případně vybrané sektory ekonomiky v Evropě ještě dotovat z veřejných peněz. Tím se ten nesmyslný kruh regulací uzavře. Podobně to můžete vnímat i u automobilek a v řadě dalších sektorů ekonomiky. A to mě dost znepokojuje.
Pád Volkswagenu je důsledek netržních zásahů a rozhodování od stolu, kdy se v hlavě eurokomisařů z Bruselu zrodila myšlenka, že budeme lídry v elektromobilitě, aniž bychom měli k dispozici klíčové suroviny pro výrobu baterií. A stejně to dopadá i v dalších oborech.
