Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová se fotí se svou fanynkou. (22....

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová se fotí se svou fanynkou. (22. listopadu 2019) | foto: Reuters

Nový Zéland má recept, jak nakopnout ekonomiku: čtyřdenní pracovní týden

  • 128
Vysoce postavení vládní činitelé po celém světě přemýšlí, jak probudit ekonomiku z koronavirové pandemie. S nápadem přichází i premiérka Nového Zélandu Jacinda Ardernová. Podle ní by čtyřdenní pracovní týden umožnil lidem častěji cestovat a posílil by tak odvětví turismu.

Jacinda Ardernová v úterý sdílela na svém facebookovém profilu živý přenos videa, ve kterém se občanům Nového Zélandu ohlásila z turistické destinace Rotorua. Ve videu mluví o dopadech koronaviru na cestovní ruch.

Ardernová uvedla, že Novozélanďané se podílejí na tamějším cestovním ruchu zhruba šedesáti procenty. Zároveň ale v zahraničí utratí každý rok asi devět miliard novozélandských dolarů (asi 136 miliard korun). Právě v těchto číslech vidí Ardernová potenciál. Přivádí ji k jednoduché myšlence –⁠ pokud občané budou mít víc volných dní, budou i častěji cestovat.

Ve videu proto vyzývá zaměstnavatele, aby zvážili možnosti pružnějšího pracovního režimu, práci z domova a přidělení delších směn v rámci kratších pracovních týdnů. „Znám spoustu lidí, kteří navrhují, abychom měli čtyřdenní pracovní týden. Mohlo by to pomoct jak zaměstnancům tak zaměstnavatelům,“ říká Ardernová. „O pandemii covid-19 jsme se dozvěděli mnoho. Zároveň jsme se naučili, že lze produktivity dosáhnout i prostřednictvím flexibilních lidí pracujících z domova.“

Jelikož hranice Nového Zélandu zůstávají pro zahraniční turisty zavřené, čtyřdenní pracovní týden by podle premiérky mohl stimulovat ekonomiku a zároveň podpořit domácí cestovní ruch.

Koncept přitom není nijak nový, často je zmiňován v souvislosti s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem. Nový Zéland navíc v roce 2018 představil pilotní program „flexibilní práce ve výchozím nastavení“, v němž si vládní agentury mohou osvojit takové pracovní rozvrhy, které by jejich zaměstnancům poskytovaly větší míru svobody. 

Přesná pravidla nejsou v programu specifikována. Prakticky je na každé zúčastněné agentuře, aby se rozhodla, jak budou nové podmínky pracovní doby vypadat. Program však doporučuje několik možností. Například odpracování čtyřiceti hodin během čtyřdenního týdne nebo devět směn během čtrnácti dnů.

Horší duševní zdraví během pandemie

Od roku 2018 se čtyřdenním pracovním týdnem mohou pyšnit zaměstnanci novozélandské společnosti Perpetual Guardian, která podniká ve správě privátního kapitálu. Před dvěma roky zkoušela firma koncept po dobu dvou měsíců.

„Byla to jen teorie. Chtěl jsem to vyzkoušet, protože jsem chtěl vytvořit lepší prostředí pro svůj tým,“ říká zakladatel společnosti Andrew Barnes pro CNN Business s tím, že koncept významně zvýšil produktivitu zaměstnanců, kterých je ve firmě 240. „Předčilo to moje nejdivočejší sny,“ uvádí Barnes.

Nový rozvrh si pochvalovali i samotní zaměstnanci Perpetual Guardian. Zatímco před zahájením testu byla s rovnováhou mezi pracovním a osobním životem spokojená jen zhruba polovina zaměstnanců, v průběhu zkoušky deklarovalo spokojenost 78 procent z nich.

„Nový Zéland by po pandemii covid-19 určitě mohl najet na čtyřdenní pracovní týden. Šlo by o strategii, která by pomohla obnovit ekonomiku, zejména těžce zasažený cestovní ruch, jenž by se mohl víc zaměřit na zdejší obyvatelstvo,“ komentuje současnou situaci Barnes.

Jako další důvod pro zavedení konceptu uvádí Barnes duševní zdraví zaměstnanců, které se během pandemie podle údajů tamější psychoterapeutické organizace Kindness Institute výrazně zhoršilo.

„Během předešlých dvou měsíců zaznamenal Kindness Institute 25procentní nárůst poptávky po službách organizace. Musíme se víc zaměřit na duševní zdraví. Čtyřdenní pracovní týden je nástrojem, který může posloužit jako ochrana zdraví pracovníků ve všech ohledech. Díky tomu je tento model relevantnější pro nový svět, ve kterém se nacházíme.“

Koncept zkouší i velké firmy. Minulý rok si tuto myšlenku osvojil japonský tým firmy Microsoft. Během srpna měli tamější zaměstnanci každý pátek volno. Zatímco množství času v práci se tak dramaticky snížilo, produktivita podle dat Microsoftu vzrostla o téměř čtyřicet procent ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.