Jihoafričtí ochránci zvířat v rámci projektu nazvaného Rhisotop se spojili s odborníky z několika zemí a nyní testují novou metodu, jak znehodnotit nosorožčí rohy.
RhisotopV polovině května 2021 byl odstartován mezinárodní inovativní projekt Rhisotope (z anglických slov rhino = nosorožec a isotope = izotop) za záchranu nosorožců a významnému snížení pytláctví a poptávky po nosorožčích rozích. |
Projekt bude zkoumat zavádění neškodných množství radioaktivních izotopů do rohu nosorožce s cílem snížit poptávku po nosorožčím rohu na mezinárodním trhu a také zajistit jeho větší detekovatelnost při překračování mezinárodních hranic.
James Larkin z Witwatersrandské univerzity v Johannesburgu v polovině roku 2021 vpravil do nosorožčích rohů aminokyselinu obsahující speciální neradioaktivní izotopy uhlíku a dusíku.
Vědci chtějí nejprve zanalyzovat, zda a jak je se aminokyselina rozkládá, a poté plánují použít mírně radioaktivní izotopy, které jejich radiaci snadno zachytí pomocí měřicích přístrojů.
„Dávka je dostatečně malá na to, aby zvířeti neublížila - nyní chceme otestovat, zda dávka zůstane v rohu,“ řekl Larkin.
Pokud bude projekt úspěšný, plánuje se umístit na různá místa státních hranic přes 10 tisíc přístrojů pro měření radiace, které umožní odhalit pašovaný kontraband. Tím by se měla atraktivita pašování rohoviny výrazně snížit, a tak klesne i počet nelegálně zabíjených nosorožců.
Prvními nosorožci, kteří se projektu zúčastnili, jsou Igor a Denver z provincie Východní Kapsko v Jihoafrické republice. Igor dostal své jméno po Igoru Kurčatovovi, sovětském jaderném fyzikovi, který významně přispěl k rozvoji civilní jaderné technologie, jak ji známe dnes. Denver získal jméno po hlavním městě státu Colorado na počest úsilí, které v rámci projektu poskytla Coloradská státní univerzita v USA.
Vědci oba nosorožce nyní sledují a zjišťují, zda se v nadcházejících měsících neobjeví nějaká rizika nebo zdravotní problémy. „Do září pak hodláme představit životaschopný koncept,“ říká Larkin.
Pokud se koncept osvědčí, bude k dispozici jak státním, tak soukromým chovatelům nosorožců. Ne všichni jsou však z projektu nadšeni.
Různé skupiny pašovaly norožčí rohy i do České republiky:
16. ledna 2014 |
Ruská propaganda
Francouzská ekologická organizace Robin des Bois to považuje za pokus nejvýznamnějšího podporovatele projektu, ruského jaderného úřadu Rosatom, rozšířit svůj vliv v Africe.
„Tyto pokusy na zvířatech jsou pro Rosatom sebepropagací,“ píše v dokumentu organizace.
„Již v roce 2010 byly v Jihoafrické republice učiněny podobné a neúspěšné pokusy odradit pytláky a spotřebitele tím, že se do rohů nosorožců vstříknou nesmazatelná barviva a toxické chemikálie,“ dodává se v dokumentu.
Kriticky se k projektu staví také organizace Pro Wildlife. „Před lety se objevily pokusy o znehodnocení nosorožčího rohu pomocí barvy nebo dokonce jedu, které byly neúspěšné a pytláctví nezastavily,“ říká mluvčí Daniela Freyerová.
„Radioaktivita, byť slabá, je z hlediska zdraví a ochrany přírody ještě znepokojivější než tyto dřívější neúspěšné pokusy,“ dodává.
Covid prospěl nosorožcům. Pytláci nesměli ven, zabili o třetinu méně zvířat |
Počet nosorožců zabitých pytláky v Jihoafrické republice klesl v roce 2020, který byl poznamenán pandemickými omezeními, o třetinu.
V Jihoafrické republice žije přibližně 90 procent celosvětové populace nosorožců. Předpokládá se, že v letech 2010 až 2019 jich pytláci ulovili více než 9 600.
Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) je sice obchod s rohy nosorožců nelegální, ale i nadále představuje mnohamilionový byznys. Podle odhadu odborníků OSN ve Zprávě o světové kriminalitě v oblasti volně žijících živočichů generuje tento byznys každoročně zisky ve výši přibližně 230 milionů dolarů.
Nosorožčí roh je oblíbený v tradiční medicíně v Asii, zejména ve Vietnamu a Číně, kde se jeho hodnota rovná ceně zlata.
Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) žije v Africe přibližně 20 tisíc bílých nosorožců a přibližně 5 600 ohrožených nosorožců černých.
