Státní investiční fond má za sebou nejlepší rok ve své pětadvacetileté historii, celkové zhodnocení majetku dosáhlo 10,9 procenta. Fond však těžil především z investic do amerických technologických společností. Naopak na akciích ropných a plynových prodělával, informuje agentura Bloomberg.
I po odprodeji těžařských firem však v portfoliu fondu dál zůstávají akcie zpracovatelských společností, jako je třeba britsko-nizozemský podnik Royal Dutch Shell.
Vládní fond začal s odklonem od ropy a plynu už před více než třemi lety. Cílem bylo rozložit investice i do dalších oborů a snížit zastoupení ropného průmyslu, na němž je norské hospodářství silně závislé.
Svůj podíl na nové strategii má i obecný trend podpory udržitelných energetických zdrojů. Nový generální ředitel fondu Nicolai Tangen, který se funkce ujal loni v září, je udržitelnosti nakloněn. Rozhodnutí o strategii fondu jsou však komplikovaná, fond má složitou řídící strukturu a do řízení promlouvá nejen etická rada, ale i centrální banka, parlament či vláda. Podle Tangena však fond může klást větší důraz při investicích i na to, jak eticky, udržitelně či ekologicky společnosti skutečně podnikají.
Tangen proto pověřil správce aktiv, aby hledali investiční příležitosti do obnovitelné infrastruktury. Chce, aby takové portfolio nakonec dosáhlo přibližně jednoho procenta z celkového objemu fondu, který činí 1,3 bilionu dolarů.
„Věříme, že se to letos podaří,“ cituje Tangena Bloomberg. „Zaměřujeme se na větrné a solární projekty v Evropě i Americe.“
