Podle dat OECD, na které upozornila agentura Bloomberg, Norové tráví na nemocenské v průměru 27,5 dne ročně. Norský statistický úřad také hlásí vysokou míru absence, ve druhém čtvrtletí se zvýšila na 7,1 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 2009, kdy svět zasáhla prasečí chřipka.
„Firmy nám říkají, že více času věnují náboru a získávání lidí s potřebnými dovednosti, na zbývající zaměstnance je vyvíjen větší tlak,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Odd Arild Grefstad, generální ředitel norské penzijní a pojišťovací společnosti Storebrand ASA. „To vše znamená, že produktivita klesá,“ doplnil.
Příliš štědrý systém?
Podle kritiků je tamní systém příliš štědrý. Pracovníci v Norsku mohou pobírat nemocenské dávky až jeden rok. Nárok mají na plnou mzdu, pokud nepřesáhne určitý limit. Ten je stanovený o něco výše, než je průměrná mzda v zemi. Po uplynutí jednoho roku mají nárok na dvě třetiny svého předchozího příjmu, napsala agentura.
Nemocní Češi si místo neschopenky brali dovolenou, říká studie |
Mezinárodní měnový fond upozorňuje, že systém nemocenských dávek je pro stát finančně náročný a mohou deformovat pracovní trh. Navrhuje proto systém reformovat. Jak však upozornila agentura Bloomberg, štědrý systém není jedinou příčinou vysoké absence.
Zmiňuje také například stárnoucí pracovní sílu, následky covidové pandemie, která zhoršila zdravotní stav některých lidí a vedla k vyšší míře dlouhodobých nemocenských, i zvyšující se počet případů, kdy lidé odcházejí na nemocenskou kvůli psychickým problémům.
Nemocnost vyjde na miliardy
Nemocnost zaměstnanců ale stojí miliardy. Například německý ekonomický výzkumný institut IW zmínil, že zaměstnavatelé v Německu utratili loni rekordních 77 miliard eur (1,9 bilionů Kč) na nemocenské, což je více než dvojnásobek úrovně z roku 2010.
Studie, kterou v únoru zveřejnila pojišťovna Zurich UK a Centrum pro ekonomický a obchodní výzkum (Cebr), zase zjistila, že počet pracovníků s dlouhodobými zdravotními problémy ve Velké Británii se za posledních šest let zvýšil o 27 procenta na rekordních 10,3 milionu.
Češi letos strávili na nemocenské v průměru 32,5 dne, meziročně déle |
Tito pracovníci v roce 2023 strávili dohromady na nemocenské 112,5 milionu dní, v roce 2017 to bylo 67,1 milionu. Podle studie měla přijít britská ekonomika kvůli snížené produktivitě o 32,7 miliard liber (zhruba 100 miliard Kč).
„Jednou z nejděsivějších statistik v této oblasti je, že pokud je někdo na nemocenské po dobu nejméně šesti měsíců, je pravděpodobnost, že zcela opustí pracovní sílu, vyšší než pravděpodobnost návratu,“ upozornil Christopher Prinz, senior analytik trhu práce v OECD v Paříži.
Řešení není jednoduché
Řešení však není jednoduché a přinutit lidi, aby byli doma kratší dobu, nemusí vždy znamenat ekonomický růst. Z výzkumu OECD mimo jiné vyplývá, že lidé, kteří přicházejí do práce, přestože jsou nemocní, jsou pro produktivitu škodlivější než ztráty způsobené těmi, kteří zůstávají pryč, a to dvakrát až třikrát.
Nemocnost v německé Tesle je trojnásobná než jinde, marody proto kontrolují šéfové |
Norská vláda už nicméně plánuje určité reformy, které jsou zaměřené na snížení absence a zamezení odchodu lidí z trhu práce. „Společnost si nemůže dovolit pokračovat v nepřítomnosti z důvodu nemoci jako nyní,“ řekla Anne Louise Aartun Bye, vedoucí oddělení trhu práce v zaměstnanecké organizaci NHO. „Máme společnou odpovědnost za zvrácení tohoto trendu,“ doplnila.
Francouzská národní agentura zdravotního pojištění má zase v plánu oslovit osoby, které jsou na nemocenské déle než 18 měsíců, aby zjistila možnosti návratu do práce nebo nalezení jiného řešení. Plánuje se také zpřísnění pravidel pro vystavování neschopenek, včetně přezkoumání lékařů, kteří je vydávají.
Nezávislá instituce Cour des Comptes, která dohlíží na hospodaření státu, také navrhuje, aby se nevyplácely nemocenské dávky za absenci kratší než osm dní. Tento krok by podle ní mohl ročně ušetřit přibližně 470 milionů eur (11,9 miliardy Kč).
