Klesající norská měna přidělává vrásky tamním firmám – i kvůli stále vysokým úrokovým sazbám, které tam už od pandemie panují. Mnohým norským společnostem se zvýšily náklady a místo investic nyní řeší, kde alespoň trochu ušetřit. V některých případech to odnáší také zaměstnanci, píše agentura Bloomberg.
„Ani letos nás nečekají žádné velké bytové projekty,“ řekl agentuře Sjur Hana, generální ředitel norské stavební společnosti Backe Rogaland, která odebírá asi třicet procent materiálů ze států Evropské unie. I kvůli slabé norské koruně se ale tomuto podniku poměrně razantně zvýšily náklady, které se výstavby průmyslových i bytových celků týkají. Právě podnik Backe Rogaland v rámci svých úsporných opatření v posledních dnech propustil celkem 21 ze svých dvou set zaměstnanců.
Odchod norských miliardářů láká i jejich bankéře. Všichni míří do Švýcarska |
Norská koruna od počátku roku 2022 ztratila vůči euru asi 18 procent své hodnoty. Oproti americkému dolaru je níž dokonce o 20 procent. Analytici ale přesně neví, co za tímto propadem z posledních měsíců stojí. Trvající pokles překvapuje i norskou centrální banku. Teorií je však hodně.
Roli má i ruská válka na Ukrajině
Část analytiků říká, že za fenoménem stojí i reakce Fedu a centrální banky Evropské unie na vysokou inflaci v roce 2022. Obě instituce totiž zvýšily úrokové sazby rychleji než Norové, čímž se norská měna stala pro investory méně atraktivní. Další část odborníků je toho názoru, že sestupný trend podpořila ruská válka na Ukrajině, která v případě investorů vedla ke snížení chuti riskovat, na což doplatila celou spousta menších měn, mezi něž se i norská koruna řadí.
Plocha lesů v Norsku se za posledních sto let ztrojnásobila, říkají statistiky |
Další část norských analytiků však za propadem vidí i dlouhodobé trendy, například i stále klesající příspěvek norské ropy k výkonnosti tamní ekonomiky. Dochází zároveň i k nižšímu nárůstu produktivity a k odlivu úspor do zahraničí.
Propadající se norskou měnu pociťuje i zhruba třísettisícové město Stavanger, které je norským centrem těžby ropy. Místní objev ropy a zemního plynu v šedesátých letech minulého století z města učinil srdce norského energetického průmyslu, které bylo vždy velmi úzce navázané i na mezinárodní obchod a mořeplavbu. Řada místních ale říká, že punc úspěšného regionu se postupně vytrácí.
Plynu v Evropě vládne Equinor. Jednu závislost jsme vyměnili za jinou, sílí hlasy |
Největší potíže mají místní gastronomické podniky, kterým se v posledních letech snižují marže. Jde hlavně o luxusní restaurace, které využívají suroviny ze zahraničí. Kvůli slabé měně musely zdražit, což vedlo k poměrně významnému odlivu hostů. Ze degustační menu s kvalitním vínem nyní zájemce v místní michelinské restauraci zaplatí asi 600 dolarů, tedy zhruba čtrnáct tisíc korun, což mnozí zákazníci nechtějí akceptovat.
Problémy mají i obchůdky, které se zaměřují na prodej potravin ze zahraničí. Kvůli slabé norské měně musela třeba majitelka místního lahůdkářství Hanne Berentzenová zdražit prodávaný sýr Brie jen za poslední rok o 22 procent a španělský sýr Manchego o 38 procent. K tomu se navíc přidaly i vyšší mzdové náklady či dražší pronájem.
Bohaté Norsko postihl nedostatek vajec. Nekupujte do zásoby, prosí producenti |
Kvůli vyšším nákladům musela Berentzenová dokonce jedno ze svých bister trvale uzavřít, neboť v posledních měsících bojovala s velkými ztrátami. „Je to samozřejmě smutné, ale neměli jsme na výběr,“ uvedla pro Bloomberg.
Řada firem to odnesla bankrotem
Data norského statistického úřadu ukazují, že během letošního druhého čtvrtletí bylo po celém Norsku vyhlášeno celkem 1 085 firemních bankrotů, což je druhý nejhorší výsledek od globální finanční krize v roce 2008. Mezi nimi bylo i 400 stavebních firem, což je nejméně příznivý výsledek za posledních pět let.
Šampion digitálních plateb začal bránit hotovost. Norsko se bojí nejistoty |
Negativní trendy pozorují i firmy, které se zaměřují na nábor zahraničních pracovníků. Současný průměrný roční příjem v zemi činí 600 000 norských korun, což je v přepočtu asi 50 tisíc eur. Torben Sneve z personální firmy Adecco pro Bloomberg odhadl, že ještě před deseti lety by to odpovídalo asi 75 tisícům eur. Přitažlivost Norská v globálním prostředí se tedy postupně vytrácí.
Ze slabší norské měny ale někteří i profitují. Jde hlavně o norské exportní firmy. Příkladem je společnost Laerdal Medical Group, která má 2 100 zaměstnanců a vyváží do 26 států po celém světě. Pozitivní vliv pociťuje také norský cestovní ruch, neboť zahraniční návštěvníky už tolik netrápí vysoké norské ceny. Potraviny či alkohol jsou pro zahraniční klientelu na území Norska mnohem dostupnější než dřív.
