Ačkoliv exodus miliardářů je čím dál zřetelnější, levicově orientovaní norští politici vytváří vůči nejbohatším stále výraznější tlak. Tamní vláda v posledních letech zpřísnila pravidla takzvané exit tax – tedy daně, kterou musí majetní Norové hradit v případě odchodu ze země. Zvýšila také daň z majetku, píše agentura Reuters.
Norský daňový systém je dlouhodobě poměrně složitý, a to zvlášť právě ve vztahu k bohatým. Tamní zákony hovoří o 1% dani z majetku, jehož hodnota se pohybuje mezi 1,76 a 20,7 miliony norských korun (3,6 až 42,2 miliony korun českých). Nad tuto hranici musí Norové počítat dokonce s 1,1% daňovou sazbou.
Pro bohaté Nory jde o obrovskou daňovou zátěž, která se mnohým nelíbí. I proto celá řada Norů v minulosti již odešla do zahraničí. Podle aktuálních statistik daní své příjmy mimo Norsko již 105 ze 400 nejbohatších Norů a toto číslo se pravidelně zvyšuje.
Norsko je elektromobilní ráj: spalovací auta tam kupují už jen kvůli turistům |
Exit daň jako řešení exodu bohatých
Aby nebyl exodus bohatých Norů takový, přišly norské politické strany v minulosti s exit daní. Ta se nyní vypočítává z takzvaných nerealizovaných zisků nad hranici 3 milionů norských korun (asi 6,1 milionů korun českých) a její sazba dosahuje na 37,8 procenta. Do budoucna ale hrozí, že se bude zvyšovat.
Exit tax ale některé od odchodu ze země neodradila. Příkladem je podnikatel Borger Borgenhaug, který momentálně žije ve Švýcarsku. Z Norska odešel v roce 2022 a dodnes svého rozhodnutí nelituje. „Politické klima v Norsku je k podnikatelům stále více nepřátelské,“ říká.
Kritici zároveň tvrdí, že norský daňový systém negativně dopadá na podnikatele, kteří stojí za startupy a dalšími menšími podniky. Daň z majetku totiž musí hradit i podnikatelé, jejichž firmy ještě žádné zisky negenerují. „Norský systém oslabuje konkurenceschopnost firem,“ tvrdí proto norský podnikatel Knut-Erik Karlsen.
Evropští boháči míří do daňových rájů. Státy jim to ztěžují daní na rozloučenou |
Klíčový příjem pro norské rozpočty
Navzdory této kritice a odchodu bohatých Norů ze země ale daň z bohatství přináší do norských rozpočtů více než kdy dřív. Výnos každý rok momentálně činí asi 0,6 procenta norského HDP. Na druhou stranu ale některé analýzy ukazují, že norský daňový systém, zvlášť z dlouhodobého pohledu, snižuje potenciál výkonnosti norské ekonomiky.
Zastánci norského daňového systému naopak říkají, že i díky majetkové dani je systém spravedlivý a dodávají, že v zemi se neplatí žádná dědická daň. Norská vláda se odvolává i na studie, ze kterých vyplývá, že tamní společnost s progresivitou daňového systému většinově souhlasí. Podle vládních dat zároveň nedochází k omezování podnikových investic tak výrazně, jak někteří říkají.
Situaci v Norsku sledují i další země, a to zvlášť v Evropské unii. Snaží se zhodnotit, zda je norský model skutečně funkční. Do podobně silné progrese se ale další země minimálně zatím příliš nemají. A to ani ve Francii, kde se o tomto tématu zvlášť v posledních měsících zřetelně hovoří.
Norské volby vyhrála vládnoucí levice, dotírajícím populistům navzdory |
Norská vláda ale musí počítat s tím, že jen za rok 2025 dle odhadů přijde o dalších 150 svých nejbohatších obyvatel. Norsko však rozhodně není samo. S podobným scénářem musí počítat také Velká Británie, která rovněž daně vůči bohatým zpřísňuje. Ze Spojeného království má letos odejít dokonce 16 500 bohatých. Opačné trendy jsou patrné v případě Itálie, Spojených arabských emirátů či USA, uzavírá Reuters.
