Podle přijatého návrhu bude za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi, jako je Rusko, odpovídat ta země, na jejímž území se napojují do evropské sítě. V případě budovaného Nord Streamu 2, který povede po dně Baltského moře, to tedy bude Německo, Informovaly světové agentury s odvoláním na diplomaty přítomné vyjednávání.
Kompromisní text schválili velvyslanci členských států EU v Bruselu. Podařilo se tím zamezit rozkolu mezi Paříží a Berlínem. Vztahy dlouhodobých spojenců mohla poškodit změna postoje Paříže, která se ve čtvrtek rozhodla přidat na stranu menších zemí a podpořit zpřísnění energetických pravidel ve variantě, která dokončení rozestavěného plynovodu přímo ohrožovala.
Paříž, která ve sporu o změny ve směrnici o trhu s plynem dlouho stála po boku Berlína, ve čtvrtek uvedla, že podpoří návrh Evropské komise usilující o to, aby se unijní pravidla vztahovala i na plynovody v pobřežních vodách EU. Německo bylo proti tomu, protože se obává, že by pak projekt Nord Stream 2 mohl být mnohem méně výdělečný nebo dokonce ztrátový.
Rozumné řešení
Německý ministr hospodářství Peter Altmeier označil přijatý kompromis za rozumné řešení, uvedla agentura Reuters.
Naději, že se státy Evropské unie dokážou dohodnout na jednotném stanovisku, dnes vyjádřil i Kreml. Zároveň uvedl, že podle jeho názoru přinese projekt Nord Stream 2 užitek všem zemím EU.
Chystaný plynovod ruského plynárenského koncernu Gazprom, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltu, je trnem v oku především Ukrajině a Polsku. Proti jsou i USA. Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům EU, zvyšuje závislost na Rusku a nese s sebou riziko další destabilizace Ukrajiny. Plynovod, který si vyžádá investici 9,5 miliardy eur (245 miliard Kč), se začal stavět loni, dokončen má být do konce letošního roku. Dosud se postavila asi pětina z plánovaných 2400 kilometrů potrubí.