Jedni tvrdí, že pomůže zajistit stabilnější dodávky této suroviny v situaci, kdy její evropská těžba klesá a poptávka roste, protože část kontinentu hledá náhradu za jadernou energii či uhlí. A druzí namítají, že zvýší energetickou závislost na Rusku.
Nejhlasitěji protestují Poláci a Ukrajinci, které plynovod obchází. Zejména Ukrajina přijde o podstatnou část svých příjmů z tranzitních poplatků. Kritici proto obviňují Německo, že sleduje jen své zájmy. To se však brání. „Nord Stream 2 je ekonomický projekt,“ prohlašuje německý ministr zahraničí Heiko Maas. A politické souvislosti zlehčuje.
Opakovaně projekt kritizuje také americký prezident Donald Trump. Spojené státy však sledují i vlastní obchodní zájmy, do Německa chtějí dodávat zkapalněný zemní plyn LNG.
Fotogalerie |
„Zkapalněný zemní plyn z USA míří do Německa. Otázkou není zda, ale kdy,“ prohlásil o víkendu náměstek amerického ministra energetiky Dan Brouillette. Americké firmy mohou podle něj začít s dodávkami během čtyř let. Svou roli ovšem hraje i cena. Americký plyn je totiž dražší.
Přes všechny rozepře byla před časem stavba plynovodu, kterou financuje napůl ruský Gazprom a pětice evropských energetických firem, zahájena. Speciálně upravené lodě pokládají trubky jak u východoněmeckých břehů poblíž města Greifswald, tak ve finských vodách. Jde to svižným tempem, až tři kilometry denně.
„Trasa plynovodu zatím čeká na poslední povolení ze strany Dánska. Pokud ho nedostane, je připravena o něco delší náhradní alternativa,“ říká analytik ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Alternativ je málo
Pro Česko má baltské potrubí klíčový význam. „Realizace projektu je pro Česko výhodná,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu Milan Řepka. Na stavbu podmořského plynovodu totiž navazují nové projekty Eugal přes Německo a Capacity4Gas přes Česko, díky nimž stoupne objem plynu přepravovaného přes Česko zhruba na dvojnásobek.
Už sedm let je v provozu Nord Stream 1- Plynovod Nord Stream přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Vede z ruského Vyborgu do německého Lubminu, který leží nedaleko Greifswaldu na severovýchodě Německa. Je dlouhý 1224 kilometrů. - Celková kapacita plynovodu je 55 miliard krychlových metrů plynu ročně (každá větev 27,5 miliardy). Klíčovým zdrojem plynovodu je obří pole Južno-Russkoje v severozápadní Sibiři. - Smlouvu o vybudování plynovodu podepsali v září 2005 tehdejší ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Gerhard Schröder, který krátce poté opustil kancléřskou funkci a stal se předsedou dozorčí rady konsorcia. - Nord Stream vede po mořském dně na teritoriálním území Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. - Plynovod byl vybudován nákladem 7,4 miliardy dolarů (129 miliard korun). - Z Německa jsou na Nord Stream navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka. |
„Neznamená to však, že bychom byli lhostejní k riziku případného úplného zastavení mezinárodního tranzitu plynu přes území Ukrajiny, protože by to znamenalo snížení celkového počtu dopravních cest plynu do EU,“ dodává Řepka. I po roce 2019 by se tak měl zachovat určitý objem přepravy přes Ukrajinu.
Nový plynovod umožní Česku zůstat v centru evropské přepravy. „Vzhledem ke geografické poloze je pro Česko jako jednu z mála zemí východního bloku Unie nové propojení Nord Stream 2 výhodné,“ říká analytik J&T Michal Šnobr.
Situace ale podle něj má i další rozměr. Výroba elektřiny v Česku bude muset kvůli propojení trhů ve větší míře následovat priority německé energetické koncepce. A ta posiluje roli plynových elektráren.
Pokud by naopak Nord Stream 2 nebyl spuštěn, přinese to podle ministerstva jen negativa. Navíc by to prodražilo plyn pro tuzemské odběratele. „Postupně by vypršela platnost existujících přepravních kontraktů přes území ČR, které by zcela určitě nebyly ve stávajícím rozsahu obnoveny. To by v konečném důsledku prodražilo plyn pro české zákazníky,“ tvrdí Řepka.
„Zprovoznění Nord Streamu 2 přinese dlouhodobou perspektivu příjmu z tranzitních poplatků českému národnímu přepravci, což se příznivě odrazí i v regulované části cen plynu pro konečné spotřebitele, konkrétně v poplatku za přepravu. Na poloprázdné trubky a tím mizernou ekonomiku přepravy bychom naopak doplatili všichni,“ dodává Gavor. Na vyšší přepravě vydělá díky daním z tranzitních poplatků i státní rozpočet.
K Nord Streamu 2 navíc neexistuje moc možností, jak plyn do Evropy dopravit. „Možnou alternativou by bylo výrazné posílení jižního plynového koridoru, což se však s ohledem na omezené exportní kapacity kaspické těžby jeví jako málo pravděpodobné. Další možností je především navýšení kapacity plynovodu Turkish Stream,“ říká Lenka Kovačovská, která se od října stane výkonnou ředitelkou Českého plynárenského svazu.
Zkapalněný plyn Česku nepomůže
Zkapalněný plyn by však Česku moc nepomohl. „Kapacita polského LNG terminálu i chybějící propojení by neumožňovaly extenzivní zásobování střední Evropy. Musel by přicházet ze západních LNG terminálů. S ohledem na delší přepravní trasu a vyšší importní cenu LNG na západní trhy by byl však dražší, a tedy neschopný konkurence vůči ruskému plynu přepravovanému plynovody,“ dodává Kovačovská.
„Alternativy fakticky neexistují. I proto jde Německo proti zájmům Polska, Slovenska a dalších zemí. Na druhou stranu nic jiného už mu v energetice nezbývá,“ prohlašuje Šnobr.
