Ještě před pandemií covidu-19 to vypadalo, že dálkovým vlakům s lůžkovými a lehátkovými vozy v Evropě už nadobro odzvonilo. Náklady na jejich provoz jsou vysoké a lidé kvůli pohodlí a zkrácení doby, kterou stráví na cestách, volili raději nízkonákladové letecké společnosti.
„Lidé, kteří přicházejí ke mně na blog, říkají, že už je nebaví čekání na letištích. A zároveň chtějí snížit svou uhlíkovou stopu,“ popsal bloger Mark Smith, který vede úspěšnou stránku o cestování po Evropě s názvem Muž na sedadle 61.
„Samozřejmě jsem v poslední době slyšel hodně o tom, že lidé kvůli koronaviru nechtějí létat,“ dodal Smith a podotkl, že z dlouhodobého hlediska bude k jízdě vlakem lidi motivovat spíše ekologie a strach z globálního oteplování.
Snahy vlády tak jdou ruku v ruce s požadavky lidí, kteří uprostřed pandemie koronaviru přemýšlejí o nových způsobech cestování. V posledních týdnech se objevilo hned několik plánů na rozšíření dálkových vlaků. Švédská vláda například minulý čtvrtek oznámila, že vloží peníze do nových linek, které spojí Stockholm a Malmö s Hamburkem a Bruselem. Měly by začít jezdit zhruba v polovině roku 2022.
Podobné plány má také Francie. Ministr dopravy Jean-Baptiste Djebbari oznámil, že noční vlaky začnou znovu jezdit mezi Paříží a Nice. Plány podporuje i Emmanuel Macron, který při slavnostech na Den Bastily vyjádřil záměr obnovit noční spojení v zemi.
Rakouské dráhy ÖBB již v roce 2016 od německých drah koupily 42 spacích vozů. Linky tak spojují Hamburk, Berlín, Mnichov a Düsseldorf se Švýcarskem a Itálií. Spoj na jednosměrné trati z Bruselu do Vídně stál 29,90 eur (asi 780 korun).
Zrušení krátkých letů a vlak k Jadranu
Server The Guardian zmiňuje také linku RegioJetu: „O cestování novou linkou, která spojuje Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko a Chorvatsko, byl tak velký zájem, že se dopravce rozhodl spojení rozšířit na každý den,“ píše.
Zavádění nočních linek však nemusí jít z ekonomických důvodů tak hladce, jak by se mohlo na první pohled mohlo zdát. Vagon nočního vlaku zpravidla nabízí kolem 20 či 30 lůžek, zatímco do běžného vagonu se sedadly se vejde až 70 cestujících. Obyčejný vlak také může na trase zastavit na více stanicích v průběhu celého dne, zatímco v tom nočním cestující budou pravděpodobně cestovat z konečné na konečnou.
Karima Delliová z výboru pro dopravu Evropské komise noční linky uvítala. „Jsou nejen dopravní prostředek, ale také ekologické řešení a úleva pro planetu,“ uvedla.
Podle Alexandra Gomma z belgické skupiny Back on Track je potřeba aby v oblasti vlakové dopravy došlo k přehodnocení nákladů. Soukromí operátoři vlaků by mohli zvýšit standard a nový zájem o vlaky využít, říká Gomm.
„Větší zásahy jednotlivých států do železniční dopravy jsou jedna možnost, ale druhou je, aby EU umožnila poskytovatelům vlakové přepravy levnější a snazší přístup na trať. Noční vlaky totiž ujedou obrovské vzdálenosti a poplatky za přístup na trať se počítají právě v kilometrech,“ říká Gomme.
Nick Brooks, generální tajemník Alliance of Rail New Entrants, který zastupuje nezávislé poskytovatele vlakové přepravy, tvrdí, že jednotlivé státy by také měly zakázat leteckým společnostem, které dostávají státní pomoc, aby provozovaly lety, které můžou nahradit vlakové spoje – zejména lety na krátké vzdálenosti nebo linky, které létají pozdě v noci. „Zkušenosti z pandemie nás musí dovést k tomu, abychom opět začali využívat vlaky,“ řekl.
První žlutý vlak s natěšenými českými turisty dorazil do Chorvatska (1. července 2020):
