Nizozemský televizní spot s názvem Zet ook de knop om, tedy v překladu Přepni vypínač, diváky nabádá, aby šetřili elektrickou energií mezi čtvrtou hodinou odpolední a devátou hodinou večerní. Podle BBC tento apel ukazuje, že přechod na obnovitelné zdroje začíná v Nizozemsku skřípat.
Nizozemsko chce být solární jedničkou, panely má na vodě, pastvinách i letištích |
Nizozemsko je zemí, ve které se nachází nejvíce nabíječek pro elektromobily v přepočtu na jednoho obyvatele v celé Evropě. Více než třetina Nizozemců má na svých střechách i solární panely. Tamní přenosová síť je ale aktuálně na hranici svých možností, což potvrzuje i rostoucí počet výpadků z poslední doby.
„Když všichni používáme elektrickou energii ve stejnou chvíli, síť se přetíží a mohou nastat výpadky,“ zaznívá ve spotu.
Řešení nebude jednoduché
Nizozemsko se dlouhodobě řadí mezi země, kde je přechod na zelené zdroje vůbec nejrychlejší. Země chce, aby se do roku 2030 staly větrné elektrárny nejdůležitějším výrobním zdrojem elektřiny. Zároveň se v posledních letech vzdalo hned několika nalezišť zemního plynu.
Tamní přenosová síť ale není na změnu připravena. „Naše síť pochází z doby, kdy se tu nacházelo několik velkých plynových elektráren. Dnes je ale situace úplně jiná. Do sítě přichází elektřina z několika tisíc menších zdrojů po celé zemi. Takový nápor jednoduše nezvládá,“ varuje Kees-Jan Rameau, generální ředitel nizozemského výrobce elektřiny Eneco.
Odborníci varují, že řešení není jednoduché. Půjde o finančně náročný běh na dlouhou trať. „Bude trvat roky, než se podaří situaci vyřešit. Nizozemsko dlouho dobu dostatečně neinvestovalo do svých přenosových a rozvodných sítí. Vyjde to na miliardy eur,“ tvrdí belgický expert Damien Ernst.
Negativní důsledky pro hospodářství
Nizozemský provozovatel přenosové soustavy Tennet zároveň informoval o tom, že na možnost dodávat vyrobenou elektřinu do sítě momentálně čeká až 8 tisíc nizozemských firem. Dalších 12 tisíc společností čeká na vyřízení žádostí o navýšení odběru. Problémy navíc podle BBC brzdí i výstavbu nových rodinných a bytových domů. Ty totiž rovněž není možné jednoduše do sítě připojit.
Nizozemsko nezvládá přechod na zelené zdroje. Země zanedbala investice do sítí |
„Marně čekají i domácnosti, které chtějí do sítě zapojit tepelná čerpadla nebo nabíječky pro své elektromobily. Ještě hůř jsou na tom firmy. Již deset let se soustředíme na výraznější zastoupení obnovitelných zdrojů v nizozemském energetickém mixu, ale podcenili jsme dopady na přenosovou a rozvodnou síť,“ doplňuje Kees-Jan Rameau.
První ekonomické důsledky jsou již patrné napříč sektory v celé nizozemské ekonomice. „Přetížení rozvodných a přenosových sítí ohrožuje budoucnost chemického průmyslu,“ varuje předsedkyně chemické asociace Nienke Homanová.
Z analýzy Boston Consulting Group z loňského roku plyne, že přetížení přenosové a rozvodové sítě stojí až 35 miliard eur ročně (zhruba 840 miliard korun). Vláda i proto již omezuje výši příspěvků domácnostem, které posílají přebytky elektřiny do sítí. Některé za to mají nově dokonce platit.
Jde o celoevropský problém
Společnost Tennet sice plánuje investice ve výši 200 miliard eur (asi 4,8 bilionu korun) do roku 2050, které by měly mířit na posílení sítí. Než se ale podaří získat potřebná povolení, může jen celý byrokratický proces trvat několik dlouhých let. Další léta zabere samotné práce.
Češi mají nejdražší elektřinu v Evropě. Ale proč? Důvodů je víc |
Nizozemsko není jedinou zemí, která musí nepřipravenost svých přenosových a rozvodových sítí na obnovitelné zdroje řešit. Belgický expert Damien Ernst pro BBC dodal, že je to celoevropský problém, na který většina států Evropské unie zapomněla, uzavírá britský deník.
