Nizozemsko se řadí mezi unijní země, v nichž je snaha o odklon od fosilních paliv velmi výrazná, a to mimo jiné kvůli nedávná energetické krizi. V roce 2023 se v Nizozemsku zastavila těžba zemního plynu z místního ložiska Groningen a elektřina se začala mnohem více získávat ze slunce a větru. Podle oficiálních statistik momentálně disponuje solárními panely více než 2,6 milionu nizozemských domácností.
Desetitisícům vlastníků fotovoltaiky hrozí pokuty. Potřebují nový kód |
Na druhé straně ale na připojení do sítě tisíce tamních domácností a firem dlouho čekají. Týká se to rovněž i škol, nemocnic či dalších veřejných institucí, a to včetně hasičských stanic. Čekací doby jsou obrovské a některé subjekty se v krajním případě mají dočkat až v roce 2035, píše portál The Financial Times.
Překážka na cestě k zelené
Odborníci varují, že nizozemský případ je varováním pro ostatní země Evropy, které mohou potkat podobné potíže. I v dalších evropských státech totiž chybí infrastruktura, která by byla na výrazné solární a větrné výrobní kapacity připravená. Přitom právě dekarbonizace se řadí mezi největší cíle celé Evropské unie.
„Pro ostatní země by nizozemský scénář měl sloužit jako varování. Podobný problém totiž hrozí Belgii, Německu nebo Velké Británii. Tam sice všude fouká na severu, ale elektřina se spotřebovává hlavně na jihu,“ uvedla pro Financial Times analytička Zsuzsanna Patóová z energetické nevládní organizace RAP.
Ekologická noční můra. V Česku vznikají zařízení na maření přebytečné energie |
Nizozemská vláda momentálně odhaduje, že do roku 2040 bude země muset do rozvodné sítě investovat až 200 miliard eur, což je v přepočtu zhruba 5 bilionů korun. Část této sumy přinese prodej části německé energetické sítě společnosti Tennet soukromým investorům. Její hodnota se pohybuje okolo 20 miliard eur (asi 5 bilionů korun).
Firmy budou muset distribuci zdražovat
Zbytek těchto nákladů však ponesou nizozemští spotřebitelé. Podle aktuálních predikcí se distribuce elektřiny v Nizozemsku každý rok zdražovat v průměru o 4,3 až 4,7 procenta. Do budoucna však nizozemské distribuční společnosti počítají s výraznějším zastoupením nových smluvních modelů, které počítají s nižšími cenami mimo špičku.
Jihovýchodní Evropu trápí drahá elektřina. Země zaspaly s investicemi |
Firmy už nyní mohou od dubna uzavírat i smlouvy, které koncovým zákazníkům výrazně omezují odběr elektřiny během nejvytíženějších hodin, a to právě výměnou za nižší ceny. Snaží se i tamní vláda, která před pár týdny přišla s novou mediální kampaní, která cílí na nabíjení elektrokol, elektrokoloběžek a elektroaut mimo špičku mezi 16. a 21. hodinou.
Přitom už nyní nizozemští spotřebitelé platí za elektřinu v porovnání s dalšími zeměmi na západu Evropské unie téměř nejvíce. V případě srovnání s Francií jsou ceny elektřiny pro nizozemské spotřebitelé asi o 30 eur (zhruba 750 korun) za odběr 1 MWh vyšší.
Brzda pro hospodářský růst
Nizozemští úřednici jsou zároveň názoru, že dlouhé čekají doby na připojení do rozvodné sítě brzdí tamní hospodářský růst. Podniky měly přijít o velké investice kvůli tomu, že nemohly garantovat pro nové projekty dostatek energie. Nové kapacity však nebudou k dispozici dříve než v roce 2027.
Rekordní investice. ČEZ utratí téměř dvacet miliard, připojí více fotovoltaik |
Kromě nedostatečné infrastruktury trápí nizozemské distribuční společnosti také nedostatek techniků. Nyní jich má v celém Nizozemsku chybět více než 28 tisíc. Ti nemohou stavět kupříkladu nové trafostanice, které po celé zemi momentálně výrazně chybí.
Evropská unie si problém uvědomuje a pracuje na nové legislativě, která by povolování infrastrukturních projektů do budoucna urychlila. Analytici ale výraznou úlevu minimálně v krátkodobém horizontu příliš nečekají, neboť vybudování potřebné distribuční sítě bude trvat minimálně pět až šest let, uzavírá Financial Times.
