Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Online prodejci ničí vrácené zboží. Vyjde to levněji, než kdyby ho darovali

  • 143
Velcí online prodejci ničí zboží, které jim zákazníci vrátí zpět. Jen v Německu se každý rok odhadem zlikvidují výrobky v hodnotě sedmi miliard eur. Odhady z Francie pak hovoří o zboží za 630 milionů eur. Oficiální statistiky neexistují, země ale chtějí plýtvání učinit přítrž.

Při sílících snahách o snížení spotřeby a uhlíkové stopy je likvidace oblečení, elektroniky i dalšího zboží za miliardy eur alarmující zjištění, uvedl server německé stanice Deutsche Welle

Francie je první zemí, která zakázala vyhazování jedlých potravin. Minulý týden země hlasovala o rozšíření zákazu na textil a další spotřební zboží. Zákaz by začal platit koncem příštího roku.

Německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzová pak prohlásila, že chce zamezit zbytečnému ničení nového zboží. Pracuje na novele zákona o cirkulární ekonomice, o které se bude hlasovat v následujících měsících.

Ministry životního prostředí obou zemí k akci podnítily informace o tom, že módní společnosti, jako například H&M a Burberry, ničí vrácené zboží, které prodávají prostřednictvím online obchodů, jako jsou Amazon, Zalando a Otto.

„Tento ekonomický model nadprodukuje zboží, které není pro nikoho užitečné. A namísto dalšího prodeje jej ničí. Je to ekologický nesmysl,“ okomentovala situaci Alma Dufourová z kampaně proti nadměrné spotřebě ve francouzském Les Amis de la Terra.

Vládní úsilí ovšem komplikuje fakt, že velké společnosti nemusí zveřejňovat, kolik zboží vyhodí nebo zničí.

Nedostupná data

Neexistují žádné konkrétní údaje o celkovém množství zničeného spotřebního zboží v EU, ale francouzská a německá vláda nedávno zveřejnily své odhady. Ty se však velmi liší. Zatímco podle německé vlády se v roce 2010 v zemi zničilo zboží za sedm miliard eur, francouzské odhady mluví o zboží za 630 milionů eur v roce 2014. Skutečnost však může být mnohem vyšší, mimo jiné i proto, že spotřeba, online prodeje i vratky zboží od té doby narostly. 

Proto se také teď velcí online obchodníci ocitají pod přísnější kontrolou. Podle průzkumu obchodního institutu EHI mezi německými, rakouskými a švýcarskými firmami se 70 procent vráceného zboží znovu prodá s označením jako zánovní, rozbalené a podobně. Problém je, že nikdo neví, co se stane se zbývajícími třiceti procenty.

Online prodejci tato zjištění zpochybňují. Zalando a Otto tvrdí, že z vráceného zboží se zlikviduje méně než jedno procento. Mluvčí německého Amazonu žádné číslo nesdělil, pouze konstatoval, že jen pokud neexistuje jiná možnost, posílají některé vrácené výrobky k recyklaci, v krajním případě na skládku. Francouzská pobočka Amazonu sdělila, že zničí jen malý zlomek neprodaného zboží.

Spalování nového oblečení

Módní průmysl čelí kritice za údajné spalování oděvů, které by se jinak daly ještě normálně nosit. Kritici upozorňují, že mainstreamové značky ničí levné oblečení, které by jinak bylo příliš drahé skladovat, zatímco drahé oděvy se likvidují, aby se předešlo jejich prodeji na černém trhu.

Britská společnost Burberry v roce 2018 zničila hotové výrobky, včetně tašek a parfémů, za 33,8 milionů eur. Kvůli tlaku veřejnosti od této praxe později upustila. Jak napsal server Greenpeace, při pálení oblečení byl v roce 2017 přistižen i módní kolos H&M. 

Jak tomu zabránit?

Podle bojovníků proti plýtvání je nutné soustředit se na tři oblasti: na spotřebitele, kteří nakupují více než potřebují, maloobchodníky, kteří ničí použitelné zboží, a právní a daňový systém, který by firmy od těchto praktik mohl odradil.

Některá řešení mohou být celkem jednoduchá a bezbolestná. Jedna z charitativních společností v Německu přijímá produkty od partnerských výrobců a maloobchodníků, jako je Amazon, a distribuuje je potřebným. Problémem je ale daň z přidané hodnoty u darů, kvůli které je pro společnosti výhodnější neprodané zboží zničit.

I když je dárcovství zajímavým řešením, aktivisté varují, že ke snížení uhlíkové stopy v tomto odvětví přispěje jen velmi málo. „Darování by nemělo nahradit vyhazování. Nevyřeší nadprodukci,“ říká Viola Wohlgemuthová z německé pobočky Greenpeace.