Kdo dal za malý kousek perského koberce v dražbě 183 milionů korun, je záhadou.

Kdo dal za malý kousek perského koberce v dražbě 183 milionů korun, je záhadou. | foto: Christie's

Neznámý boháč koupil v dražbě perský koberec za 183 milionů

  • 3
Pro aukční síň Christie’s to byla dražba snů - zájemcům v sále létaly při otázce "Dá někdo víc?" ruce ke stropu jako ve škole. A tajemní kupci z celého světa žhavili telefonní linky do běla, jen aby mohli přihodit.

Všichni bojovali o perský koberec ze 17. století, jehož cenu nakonec dva dosud neznámí zájemci vyšroubovali až na 6,2 milionu liber - tedy 182,9 milionu korun. Zlomili tím rekord a vyvolali vlnu zájmu o vzácný kousek perského tkalcovského umění.

Tentýž koberec se přitom dražil už v říjnu minulého roku, jen podmínky se dost lišily. Podle ekonomického listu Financial Times ho malá aukční síni Georg Rehm v německém Augsburgu nabídla pod skromným názvem "perský koberec" za vyvolávací cenu 800 eur, a jak jinak, neznámý zájemce ho nakonec dostal za 18 tisíc eur, tedy 457 tisíc korun.

Pokud tedy v Německu nakupovala stejná osoba, jako prodávala v Londýně, vydělala na této jedné transakci 182,4 milionu korun.

Proč tak nevýhodný prodej?

Německá aukční síň se po konzultacích se zákazníky odmítla k výsledkům těžko uvěřitelné dražby vyjádřit. Zatím proto zůstává zahaleno největší tajemství - co vedlo majitele vzácného peršanu k tak nevýhodnému obchodu?

Znalec v aukční síni odhadl cenu mezi 200 až 300 tisíci liber (5,9 až 8,9 milionu korun). Perfektně dochovaný koberec o rozměrech 3,3 na 1,5 metru uchvacoval dražitele plnými barvami a výjimečnými listovými a květinovými vzory natolik, že do dvou milionů liber přihazovali všichni. Teprve poté se dražba zvrhla v dostihy mezi dvěma zájemci.

Někteří obchodníci se domnívají, že oba pocházejí z Kataru a že by se tedy koberec mohl nakonec objevit v muzeu islámského umění, které ropný emirát otevřel v roce 2008.

Jedním z dražitelů by mohl být člen vládnoucí rodiny Saúd al-Thání, který po celém světě s nadšením skupuje umění islámského světa.

Jeho pozornosti aukce nemohla ujít, protože se zajímá o každý kousek, který si do svých sbírek pořídila francouzská hraběnka de Béhague. Zámožná cestovatelka a mecenáška umění, která zemřela v roce 1939, si po celém světě vybírala do svých sbírek ty nejlepší kousky.

Kdy si koberec původem z města Kerman v dnešní stejnojmenné íránské provincii pořídila, není jasné. Podle Christie’s připadl po rozvodu rodině jejího manžela, která ho někdy mezi lety 1930 až 1950 prodala.

Ručně tkaný peršan podobné velikosti by se i dnes prodával za desetitisíce až statisíce korun - kvůli složitým vzorům se může tkalcova práce protáhnout až na deset měsíců, což žene cenu koberce do nadoblačných výšin.