Když Erika Benze v březnu propustila grafická firma v Atlantě, neměl velké obavy. Byl si jistý, že jakmile začne pandemie opadat a klienti zase začnou utrácet, vezmou ho zpět. Uplynuly však tři měsíce, a nikdo nevolá. Benz proto musel přijmout místo doručovatele.
V USA za týden přibylo 1,5 milionu nezaměstnaných. Podporu čerpá 21 milionů |
Protože dávky v nezaměstnanosti Benzovi zatím chodit nezačaly, ale platby účtů nepočkaly, Benz si vyjednal si odklad na splátku hypotéky na dům, který si s manželkou koupil, ale odklad nepotrvá dlouho.
Některé americké podniky znovu otevírají, vláda ohlásila, že přibylo 2,5 milionu pracovních míst a míra nezaměstnanosti se snížila ze 14,7 na 13,3 procenta. Jenomže syrová pravda je, že nabírání lidí zpět nebude pokračovat stejným tempem jako v květnu. Až 42 procent pracovních míst zrušených za epidemie může být ztraceno nadobro, uvádí studie Beckerova a Friedmanova ekonomického institutu Chicagské univerzity.
Navzdory federální pomoci mnoho podniků nepřežije ztráty. A pomoc rychle dojde. Přes postupné uvolňování se lidé stále bojí chodit do restaurací, barů, hotelů, kadeřnictví, jen málo jich zas cestuje, sportoviště zůstávají zavřená...
„Strašná“ situace na pracovním trhu
Podnik v Charlotte v Severní Karolíně, v němž pracoval Alex Jansen, je znovu v provozu od pondělka. Jansenovi ale nezavolali. Učí se teď počítačové programy, aby si zlepšil kvalifikaci. Podpora je nízká a Jansen zvažuje, že bude muset z města odejít, protože práce tam je málo.
Aktuální nabídka práce v České republice |
Trvalo pět let, než ekonomika po velké krizi znovu vytvořila 8,8 milionu ztracených pracovních míst. Tentokrát je přes květnové rychlejší nabírání zaměstnanců stále ztraceno 20 milionů pracovních míst. Na každých deset propuštěných připadají tři znovu najatí. „Situace na pracovním trhu je strašná. Nemyslím si, že se americký pracovní trh v příštích pěti deseti letech zotaví,“ soudí ekonom Nicolas Bloom.
Obři na dietě. Velké společnosti propouštějí až třetinu zaměstnanců |
Denverský podnik Dawn Abbottové, který pořádal firemní akce, byl zasažen hned na začátku pandemie. Zákazníci rychle rušili večeře, výstavy i večírky. Do března podnikatelka propustila až na jednoho všechny ze svých patnácti zaměstnanců. Abbottová pořádala dvacet akcí týdně, poskytovala zaměstnancům pojištění a zvyšovala jim plat, podnik devatenáct let prosperoval. Myslela si, že dočasné přerušení činnosti přežije. Teď je zřejmé, že obnova v jejím oboru potrvá déle, pokud se vůbec dostaví. I když její klientské firmy znovu otevírají, večírky nebudou jejich první starostí.
Jedním z jejích zaměstnanců byl Roger Miller, který teď pobírá dávky v nezaměstnanosti. „Mysleli jsme si, že třicet dní přežijeme, že budeme pracovat na domě, užijeme si volno. Pak to bylo 60 dní, teď končí devadesátý den. Je to strašné,“ říká.
Hoteloví zaměstnanci míří do supermarketů
Podobné malé americké firmy jsou pandemií koronaviru těžce zasaženy. V dubnu zrušily 7,2 milionu pracovních míst, v květnu jich obnovily 1,2 milionu. Rychleji se nabírá v oborech, kterým se za pandemie daří, například internetovému obchodování nebo streamingové zábavě.
PŘEHLEDNĚ: Pandemie zanechává desítky milionů lidí bez práce |
Mnoho lidí ale stále váhá přijmout hůře placenou práci, dokud si nebudou jisti, že ta původní je opravdu ztracena. Pomáhá jim vládní týdenní federální pomoc 600 dolarů přidávaná ke státní podpoře, ale to po červenci skončí a zřejmě nebude obnoveno.
Toho se právě bojí Kumelachew Yigletu, který před epidemií pracoval jako letištní zaměstnanec při manipulaci se zavazadly. Má tři děti a měsíční nájem je schopen platit jenom díky federálnímu příplatku. Původní zaměstnavatel mu sdělil, že o práci musí znovu požádat a že nic není zaručeno. Yigletu je imigrant z Etiopie a vezme cokoli. Každý den se celá jeho rodina modlí za Spojené státy, protože Ameriku miluje, jak sám říká.
