Největší světové ekonomiky počítají v příštích měsících s masovým propouštěním. Ve Spojených státech by mohla míra nezaměstnanosti ve druhém čtvrtletí překročit hranici 30 procent, odhaduje šéf pobočky Fedu v St. Louis James Bullard. Kvůli opatřením proti koronaviru by se navíc mohl hrubý domácí produkt USA snížit až o 50 procent, řekl ekonom agentuře Bloomberg.
Epidemie koronaviru |
Fed minulý týden odstartoval sérii kroků, k nimž sáhl naposledy v době finanční krize v letech 2008 až 2009. Americká centrální banka snížila úrokové sazby téměř na nulu a spustila nouzový úvěrový program pro banky. Chce také podpořit podniky nákupem jejich krátkodobých dluhopisů. Bullard volá také po rozsáhlé finanční pomoci od americké vlády.
Podobu masivního záchranného balíčku v hodnotě zhruba dva biliony dolarů (přes 51 bilionů korun), nyní musejí projednat Sněmovna reprezentantů a Senát. Americký ministr financí Steven Mnuchin se minulý týden vyjádřil, že pokud návrh Kongresem neprojde, míra nezaměstnanosti v USA by mohla stoupnout na 20 procent.
Z posledních dat amerického ministerstva práce vyplývá, že ve druhém březnovém týdnu přišlo o práci 281 tisíc Američanů (očištěno o sezónní pracovníky). To je o 70 tisíc víc, než v předchozím týdnu a zároveň nejprudší nárůst od finanční krize. „Na základě předběžných zpráv z 15 amerických států je jasné, že číslo v dalším týdnu vystřelí na zřejmě nejvyšší úroveň v historii,” napsal k tomu deník The New York Times.
Čínští „pendleři“ nemohou do továren
COVID-19 může svět připravit až o 25 milionů pracovních míst, tvrdí OSN |
S rychle rostoucím počtem nezaměstnaných se potýká i druhá největší světová ekonomika. Čína, z níž se nový koronavirus začal šířit, minulý týden informovala, že v lednu a únoru přišlo o práci přibližně pět milionů lidí. Míra nezaměstnanosti v čínských městech stoupla v únoru na 6,2 procenta, což je nejvíc v historii. S odkazem na tamější statistický úřad o tom informoval web stanice CNBC.
Oficiální čínská čísla však nevypovídají o skutečném stavu čínského pracovního trhu, podotýká hongkongský list South China Morning Post. Statistika podle deníku nezahrnuje většinu lidí, kteří za prací dojíždějí, převážně do továren. Pro mnohé ze zhruba 291 milionů čínských „pendlerů“ je přerušení provozu podniků ve snaze omezit šíření viru zásadním problémem.
Tři miliony nezaměstnaných Němců
Dopady pandemie na pracovní trh vyhodnocuje i Evropa. Německý hospodářský institut Ifo odhaduje, že v důsledku krize zanikne v rámci největší evropské ekonomiky 1,4 milionu pracovních míst na plný úvazek.
Německý institut pro výzkum zaměstnanosti IAB (Institut für Arbeitsmark und Berufsforschung) pak zveřejnil dva scénáře průběhu současné krize. Jak uvedla agentura Reuters, optimistická varianta počítá pro tento rok s téměř 2,4 milionu nezaměstnaných v Německu. Pokud však bude průběh epidemie závažnější, bez práce by se mohlo ocitnout přes tři miliony Němců. Institut očekává, že německý hrubý domácí produkt letos klesne o dvě procenta.
Světová ekonomika se z dopadů koronaviru bude zotavovat roky, tvrdí OECD |
V Británii přibylo v tříměsíčním období do konce ledna nejvíce nezaměstnaných od roku 2011, uvedl minulý týden tamní statistický úřad. To však ještě britská ekonomika nebyla zasažena koronavirem a dokázala v tomto období vytvořit přibližně 180 tisíc pracovních míst, což předčilo předchozí očekávání.
„Pravda je taková, že už teď před námi stojí zvýšení nezaměstnanosti a bude hůř. Nemohu slíbit, že nikdo v příštích týdnech nebude strádat,“ prohlásil v pátek britský ministr financí Rishi Sunak.
Na boj s rostoucí nezaměstnaností se chystají i další evropské země. „Chceme udělat všechno, co je v lidských silách, abychom zabránili masovému nárůstu nezaměstnanosti,“ uvedl ve středu rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Ať to stojí, co to stojí,“ dodal.
Česko míří k šestiprocentní nezaměstnanosti
Propouštění se zřejmě nevyhne ani Česko. Podle nejnovějšího scénáře poradenské společnosti Deloitte by měla míra tuzemské nezaměstnanosti dosáhnout do konce letošního roku 5,6 procenta. Počet nezaměstnaných by se tak zvýšil ze 109 tisíc na konci loňska na 305 tisíc.
„Jakékoli nové prognózy jsou však zatíženy enormní nejistotou vzhledem k tomu, že příčina, tedy šíření koronaviru a preventivní opatření, stále neodezněla. Následující výhled je třeba brát s velkou rezervou a spíše jako ilustraci relací v ekonomice," řekl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
