Délka německé vodíkové sítě má dosahovat na 9 040 kilometrů a očekává se, že bude plně funkční již do osmi let. Má propojit i klíčová průmyslová centra včetně důležitých výrobců oceli, kteří v posledních letech pracují na dekarbonizaci své výroby, píše agentura Bloomberg.
Největší evropská ekonomika je dnes stále velmi závislá na fosilních zdrojích. Ty by do budoucna měl nahradit právě vodík. Němečtí úředníci však doplňují, že minimálně zpočátku bude muset být většina německých vodíkových potřeb pokryta dovozem.
Soumrak zeleného vodíku. Většina projektů nemá jediného zákazníka, píše list |
Pro německou vodíkovou síť platí, že bude ze šedesáti procent přestavěna ze stávajících plynovodů a zbytek bude vybudován úplně nově. Agentura Bloomberg zároveň uvedla, že zhruba 660 kilometrů již existujících plynovodů bude muset projít úpravami za asi 2 miliardy eur (zhruba 50 miliard korun). První části německé vodíkové infrastruktury by měly být hotové již v příštím roce.
Ekopolitika Španělska je v ohrožení. Repsol stopne projekty zeleného vodíku |
Německo původně počítalo s tím, že kompletně hotová vodíková infrastruktura bude ještě o 600 kilometrů delší. Díky úpravám se však snížily odhadované náklady z 19,7 na 18,9 miliard eur (z 492 na 472 miliard korun). Šéf Spolkové agentury pro sítě Kalus Müller ale konstatoval, že některé části původní německé vodíkové trasy byly zbytečné, a proto došlo ke změnám.
Vodík na západě Čech
S vodíkem se počítá i v České republice. Už koncem letošního roku má na českém území vzniknout i první vodíkové město, a to konkrétně Hranice u Aše na Chebsku. Za několik týdnů se tam na směs zemního plynu s vodíkem připojí asi 360 domácností.
Manažer inovačních projektů společnosti GasNet Jan Červenka, který na projektu v Hranicích u Aše spolupracuje, vnímá hned několik předností. Tou první velkou výhodou poloha je poloha Hranic na konci distribuční sítě. Plyn s vodíkem se tedy bude dostávat pouze ke konkrétním odběratelům a distributor bude mít celý proces pod kontrolou. Zároveň je tam jedna z nejnovějších sítí, kdy je zakopané potrubí z materiálu, který distribuci směsi plynu a vodíku vyhovuje.
Na železniční trati mezi západočeskými Karlovými Vary a saským městem Johanngeorgenstadt by v dalších letech mohly také jezdit vodíkem poháněné vlaky. Důvodem je mimo jiné to, že trať není ani v roce 2024 stále elektrifikovaná a vodíkem by se tak dal poměrně jednoduše nahradit dieselový provoz.