Nedávné průzkumy naznačují, že němečtí výrobci od investic v USA ustupují. Ti, kteří tam již působí, se na svou budoucnost dívají s velkou nejistotou, píše list The New York Times.
Ve Spojených státech mají továrny tisíce německých společností, které představují zhruba 12 procent zahraničních investic země. Automobilky jako BMW nebo Mercedes-Benz mají v USA provozy již dlouhé roky, jiné značky začaly s expanzí za Atlantik teprve nedávno. V roce 2023 například otevřel výrobce cukrovinek Haribo svůj první americký závod ve Wisconsinu poté, co do USA po desetiletí své gumové medvídky pouze dovážel.
Cla jsou jed
Německá obchodní a průmyslová komora pravidelně provádí průzkum mezi 6 000 německými společnostmi s továrnami v USA, aby zjistila jejich pohled na ekonomiku. Podle Volkera Treiera, vedoucího oddělení zahraničního obchodu komory, měly tyto společnosti ještě před několika lety na ekonomickou problematiku optimistický názor. Od 2. dubna, kdy Trump oznámil první kolo cel, však nálada poklesla. „Trend se zcela obrátil, protože cla jsou jed,“ říká Treier.
Mnoho německých firem tak do budoucna ponechá své investice protentokrát doma. Podle samostatného průzkumu poradenské společnosti Deloitte uskutečněného mezi 216 německými finančními manažery pouze 19 procent německých společností uvedlo, že se chystá investovat v Severní Americe. To je pokles proti loňsku o šest procent.
Zdá se, že německé společnosti jsou také ochotnější investovat raději doma, protože nedávno složila přísahu nová vláda Friedricha Merze. Ten má za úkol snížit byrokracii i ceny energií. Mnohé z nich také doufají, že využijí 500 miliard eur (asi 12 bilionů Kč), které si vláda plánuje půjčit na investice do infrastruktury v příštích dvanácti letech.
Trump úplně rozloží systém, varuje německý velvyslanec v uniklé zprávě |
Toto vzrušení by se mohlo změnit v týdnech před červencovým ukončením 90denního pozastavení cel nebo pokud se Evropské unii a Washingtonu podaří dosáhnout obchodní dohody. V prvním telefonátu od nástupu Merze do funkce se kancléř s Trumpem dohodli na rychlém řešení obchodních sporů, uvedla Merzova kancelář. Jaká bude realita, je zatím ovšem nejasné.
My vám a vy nám
Mezi německá průmyslová odvětví, která byla cly zasažena nejvíce, patří především automobilový průmysl. Ten má v USA významné zastoupení již od poloviny 90. let, kdy společnosti BMW a Mercedes-Benz postavily na jihu země své závody. Zhruba o deset let později je následoval i Volkswagen.
Vedoucí představitelé těchto tří společností již ve Washingtonu v naději na zmírnění cel jednali. Mercedes i Volkswagen uvedly, že zvažují přesun výroby některých modelů do USA, což Bílý dům kvitoval s nadšením jako důkaz toho, že prezidentova strategie funguje.
Trumpova facka probudila německého obra. Zbrojovkám začala zlatá éra |
Kromě předních automobilek ale vyrábějí ve Spojených státech zboží také desítky menších německých společností. Přispívají tak k celkovým přímým investicím Německa v této zemi, jejichž hodnota v roce 2023 dosáhne 657,8 miliardy dolarů (14,7 bilionu Kč). To je více než třikrát tolik, co do Německa ve stejném roce přiteklo od amerických společností.
Tento rozdíl se jistě projeví při jednáních o clech mezi Merzem a Trumpem, který se zaměřil na obchodní deficit, kdy Německo prodává do Spojených států více zboží, než samo nakupuje.
„Investovali jsme více, naše společnosti vytvořily více pracovních míst v USA než všechny americké společnosti v Německu,“ říká Treier. „Pokud mluvíme o spravedlnosti, to je pro mě nejdůležitější výchozí bod,“ dodal.
Zaplatí to spotřebitelé
Pro německé společnosti byly důvodem pro zřízení výroby ve Spojených státech faktory, jako je snadný přístup na trh a touha vyrábět lokálně. Někteří výrobci se této mantry drží i nadále. „Přesun společnosti Haribo do Wisconsinu byl součástí přechodu na strategii zaměřenou na místní trh,“ uvedl Christian Bahlmann, senior viceprezident medvídkové společnosti. Dodal, že firma sleduje svůj dlouhodobý plán bez ohledu na současnou celní politiku.
Merzova CDU/CSU se dohodla se sociálními demokraty na koaliční vládě |
Také společnost Stihl, výrobce řetězových pil a dalšího elektrického nářadí, která sídlí v německém Waiblingenu, již od roku 1974 provozuje také továrnu ve Virginii. „Neudělali jsme to kvůli administrativnímu tlaku, ale protože věříme v místní výrobu,“ řekl nedávno novinářům předseda představenstva společnosti Michael Traub. Zdůraznil, že tento krok stál tehdy na dobrém obchodním smyslu, nikoli na politice.
Tento přístup zaměřený na místní výrobu nyní pomáhá společnosti Stihl vyhnout se některým z nejhorších důsledků Trumpových dovozních daní. „Společnost se však stále spoléhá na baterie a další komponenty dovážené do USA z Evropy a Brazílie, což znamená, že ceny některých položek se nevyhnutelně zvýší,“ řekl Traub. Jeho firma tak nyní udělá všechno pro to, aby se zvýšení cen vyhnula. „Jsme přesvědčeni, že cla jsou daně a nakonec je budou muset zaplatit naši spotřebitelé,“ uzavřel podle webu The New York Times.
