Německý ropný a plynárenský průmysl má své kořeny hlavně v západní části Dolního Saska. Nedávné otevření nového hlubinného vrtu u obce Georgsdorf nedaleko nizozemských hranic je spíše výjimkou, která potvrzuje dlouhodobé trendy.
Je patrné, že odvětví čelí značnému útlumu. Mimo jiné proto, že v zemi panuje dlouhodobý obrovský politický i společenský tlak na odklon od fosilních paliv. Země se rovněž řadí mezi ty evropské země, které odchod od ropy či zemního plynu prosazují nejhlasitěji, píše The New York Times.
Konec dovozu plynu z Ruska do podzimu roku 2027, oznámila plán Rada EU |
Je ale otázkou, jestli na takový odklon je připravena ekonomika, která už od ruské invaze na Ukrajinu strádá. Firmy jsou i nyní závislé na exportu do zahraničí. Jelikož ale přišly o dodávky levného zemního plynu z Ruska, jejich konkurenceschopnost na globálním poli výrazně klesla.
Průmysl v krizi
I proto energeticky náročné podniky bojují s krizí a dále snižují náklady, kde se jen dá. Největší problém pro ně však je, že ceny plynu v Evropě jsou i nyní asi o 70 procent vyšší než před vypuknutím koronavirové pandemie. Nejvíce trpí chemické podniky či ocelárny, které přišly o mnoho odběratelů a nahradila je hlavně levná konkurence z Asie.
Pokud by země měla k dispozici výraznější vlastní plynové zdroje, mohla by být situace jiná. Nyní se ale společnosti musí spoléhat hlavně na plynové zdroje z Ruska a dodávky amerického LNG. Proti plynu z Ruska jsou však tyto alternativy mnohem dražší, což se promítá také do koncových cen výrobků.
Evropa se zbavila závislosti na ruské ropě a plynu, Maďarsko a Slovensko nikoliv |
Ani to ale současnou debatu o nárůstu vlastní těžby plynu v Německu příliš nemění, tvrdí odborníci. „Politici jsou v této otázce stále velmi zdrženliví,“ říká analytik Ludwig Möhring. Roli podle něj hraje trvající odpor velké části německé společnosti.
Těžba má zcela skončit do roku 2045
Kancléř Merz je sice k nárůstu domácí produkce více otevřený, minimálně zatím ale k žádnému výraznějšímu obratu nedošlo. Plynárenské společnosti jsou však i přesto poměrně ziskové. Třeba pobočka firmy Harbour Energy vykázala v první polovině loňského roku zisk ve výši 39 milionů eur. Ještě lépe na tom byla společnost Neptune Energy. V roce 2024 dosáhla zisku ve výši 230 milionů eur.
Rusko nahradil Západ. Toky plynu v Evropě se otočily, česká soustava se přizpůsobila |
„Naším cílem je útlum těžby plynu v Německu co možná nejvíce zpomalit,“ řekl před nedávnem manažer společnosti Harbour Energy Daniel Richardson. Zároveň ale přiznává, že nepůjde o lehký úkol.
Aktuální plány nyní počítají s tím, že domácí těžba ropy a plynu zejména z klimatických důvodů zcela zanikne nejpozději v roce 2045. Firmám tedy už nezbývá mnoho času. Řada z nich proto už nyní řeší, co bude dál. Zajímají se hlavně o těžbu vzácných zemin, a to hlavně lithia, uzavírá The New York Times.
