Na výši pomoci se dohodli vládní sociální demokraté kancléře Olafa Scholze s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Ve večerním rozhovoru s televizí ZDF Scholz uvedl, že na snížení vysokých cen energií chce využít nadměrné a nečekané zisky energetických společností.
Na opatřeních, která zahrnují návrhy na rozšíření slev na veřejnou dopravu a daňové úlevy ve výši 1,7 miliardy eur (41,7 miliardy korun) pro 9 000 energeticky náročných podniků, se dnes dohodly tři strany vládní koalice. „Je to zatím největší ze tří balíčků,“ řekl Scholz na tiskové konferenci. První dva balíčky měly celkovou hodnotu 30 miliard eur.
„Kvůli rychlému růstu cen energií je nutná rychlá a přiměřená pomoc občanům a podnikům,“ uvádí se podle agentury AFP ve vládním dokumentu. Balíček pomoci zahrnuje také jednorázový příspěvek na energie pro seniory ve výši 300 eur, který obdrží jako paušál k 1. prosinci. Studentům vláda poskytne jednorázově 200 eur, aby jim kompenzovala zvýšené náklady na energie.
„Jde o to, abychom naši zemi bezpečně převedli přes tuto krizi,“ řekl Scholz a dodal, že mnoho lidí si kvůli nynější situaci dělá starosti. „Tyto starosti bereme velmi vážně,“ řekl kancléř.
Polepší si také rodiny s dětmi, které v Německu bez ohledu na výši příjmů dostávají paušálně každý měsíc příspěvek na děti. Za první dvě děti to je 219 eur na každé, pro třetí je částka 225 eur a za každé další 250 eur. Od ledna se suma na první dvě děti zvýší měsíčně o 18 eur za každé. „Pro rodinu se dvěma dětmi to ročně znamená dodatečných 432 eur,“ uvádí dokument.
Evropa vyhlíží dodávky plynu z Ruska. Německu hrozí velké hospodářské potíže |
Lidé, kteří dostávají od státu dávky na bydlení, dostanou jednorázový příspěvek na vytápění. Jednočlenná domácnost by tak měla získat 415 eur a dvoučlenná 540 eur. Za každého dalšího člověka v domácnosti se počítá s dalšími 100 eury.
Další úlevou je odklad navýšení ceny za emise oxidu uhličitého. Letos byla cena za tunu CO2 stanovena na 30 eur a postupně do roku 2025 se měla zvýšit na 55 eur. V lednu nadcházejícího roku bylo plánováno navýšení o pět eur za tunu, což ale vláda odloží až na leden 2024. Původní plány zvýšení ceny za emise pro roky 2024 a 2025 se rovněž o rok posunou.
Inflaci ženou vzhůru především vysoké ceny energií, které kvůli energetické nejistotě související s ruskou invazí na Ukrajinu neklesají. Německá vláda proto chce využít nadměrné zisky producentů elektrické energie, aby ceny snížila. Vládní dokument uvádí, že o odebrání takových zisků se debatuje na úrovni Evropské unie.
Kancléř v ZDF řekl, že řada producentů elektřiny z jádra, uhlí, slunce či větru nadále vyrábí za dostupné ceny, ale kvůli evropské podobě trhu určují cenu plynové elektrárny. Zmínění výrobci tak dosahují vysokých zisků, které podle kancléře nemají nic společného se skutečnými ekonomickými kroky.
Německo podle kancléře „bude schopné zvládnout letošní zimu“ a zajistit si dodávky energie navzdory vyschnutí dodávek ruského plynu, na nichž je jeho ekonomika silně závislá.
„Rusko již není spolehlivým dodavatelem energie (...) Federální vláda se na tuto možnost připravuje od začátku roku,“ řekl Scholz a zdůraznil, že díky diverzifikaci zdrojů dodávek a doplnění zásob plynu je země schopna se vyrovnat s delším odstavením plynovodu Nord Stream 1.
Německo již kvůli vysokým cenám energií a rostoucím životním nákladům přijalo řadu opatření včetně jednorázových příspěvků, aby lidem ulevilo. Mezi nejpopulárnější kroky patřily dočasné snížení daně z pohonných hmot či zavedení měsíční celoněmecké jízdenky pro regionální a městskou dopravu za devět eur (220 korun). Tyto dvě úlevy skončily na konci srpna.
