„Jde o jeden z našich nejnovějších modelů. Svůj název získal podle toho, jak snadno jej lze postavit a rozebrat. Je k dispozici ve dvou materiálových variantách, z nichž jedna je naše cenově nejvýhodnější varianta z oceli S350. Za příplatek může být vyroben také z pancéřové oceli ARMOX440T. Ta nabízí odolnost proti střelám ráže 9 mm až 44.Magnum a je vysoce odolná proti vloupání,“ píše se na webu společnosti o produktu BSSD Defence PopUp Panikraum BS226.
Nouzová místnost neboli domácí kryt je k dispozici za 15 999 eur (přes 400 tisíc korun), prodávají se však i dvě levnější varianty. Jedna za 14 999 eur (375 tisíc), druhá ještě o tisíc eur levnější. Dodání za dvacet až třicet dní. „Přívody vzduchu jsou záměrně umístěné v zadní části místnosti, aby byly co nejdále od útočníka. Oba jsou navíc svařeny ochrannou deskou. Útočník tak do nich nemůže vložit zbraň či nástroje,“ vysvětluje.
Und nicht vergessen den Bunker aus dem Sonderangebot mitzunehmen. https://t.co/hEPb4e6c4E
Zamyká se šesti zámky a klíčová dírka se dá zevnitř skrýt. Je možné přidat suchý záchod a kryt může mít libovolnou barvu – s výjimkou červené, bílé a růžové. Vedle krytů je pak v nabídce i vesta za 599 eur (15 tisíc korun), vyztužená ocelovými pláty, jež poskytuje prostor i na čtyři zásobníky, plynová maska nebo dveře chránící před výbuchem a radiací.
To vše pro zákazníky poohlížející se po možnostech, jak se lépe chránit. Řetězec tak reaguje na pocit mnoha Němců, že v jejich zemi už není tak bezpečno jako dřív. „Je tu nebezpečí, válka, všude terorismus,“ myslí si osmasedmdesátiletá Marlies, kterou před prodejnou Normy v Berlíně vyzpovídali redaktoři listu The Times.
Prý si nepamatuje, kdy se ve svém životě cítila méně v bezpečí než teď. Poukazuje nejen na válku zuřící na Ukrajině, ale i důsledky války v Sýrii a dění v Afghánistánu, které do Německa přivedly statisíce uprchlíků. Jednapadesátiletá Annett zase říká, že kryt nestačí, potřebuje prý i zbraň.
Napětí roste a Německo hledá kryty. Lidé mají přestavět i sklepy |
Člen vedení Normy Wolfgang Stütz pak pro Bild řekl, že „zájem o téma bezpečnosti prudce vzrostl vzhledem k aktuální globální politické situaci“. „Nynější chování amerického prezidenta Donalda Trumpa a Elona Muska popudilo mnoho zákazníků,“ pokračuje. „Bylo nám řečeno, že je momentálně zasypávají objednávky,“ podotkl pak o berlínské společnosti BSSD-Defence, která kryty a další novinky pro Normu vyrobila.
Sortiment se podle Stütze zřejmě ještě rozšíří. Technický ředitel společnosti BSSD Mario Piejde už v lednu pro RTL řekl, že díky spolupráci s Normou je pro potenciální zákazníky nákup takových produktů snazší a je to „zajímavá nabídka pro ty, kteří chtějí zůstat v určité anonymitě a nechtějí nás kontaktovat přímo“. Jeho zákazníky jsou přitom ze 70 procent ženy, uvedl.
Dvě třetiny východních Němců by daly část Ukrajiny Rusům
Jak vyplývá ze zprávy o bezpečnosti, kterou sestavuje Allensbachův institut, 61 procent Němců má obavy, že by se jejich vlast mohla zapojit do válečného konfliktu. Průzkum vznikl mezi 7. a 18. lednem a zúčastnil se ho reprezentativní vzorek 1 015 lidí. Počet obyvatel, kteří se nyní v Německu cítí bezpečně, klesl na 60 procent – to je nejméně za posledních šest let. Třetina se pak obává, že se stane obětí násilného činu.
V bývalém Východním Německu si víc než dvě třetiny dotazovaných přejí, aby válka na Ukrajině skončila co nejrychleji, a to i za cenu postoupení části území Rusku. Na západě Německa přitom s touto možností souhlasilo 49 procent lidí.
Německé strany se dohodly na obřím finančním balíku, umožní masivní zbrojení |
Až 81 procent respondentů si myslí, že je v Německu příliš mnoho cizinců či uprchlíků. Němci se dále obávají o hospodářský vývoj své země, bojí se ohrožení ze strany Číny a Ruska, ale i Spojených států, které už nepovažují za spojence v takové míře jako před zvolením Trumpa.„Přesvědčení, že USA budou v příštích letech představovat hlavní hrozbu pro mír ve světě, prudce vzrostlo z 24 na 46 procent,“ píší autoři zprávy.
„I přes tyto zásadní pochybnosti je však většina obyvatel přesvědčena, že NATO by bylo dostatečně silné, aby se v případě ruského útoku na některý z členských států ubránilo,“ dodávají s tím, že 55 procent obyvatel je pro zavedení základní vojenské služby. A například 35 procent dotazovaných by si přálo, aby stát navýšil počet krytů a bunkrů.
