Podle statistického úřadu Destatis se během jediného roku ze země vystěhovalo více než 288 tisíc Němců. Zhruba dvě třetiny účastníků průzkumu pracovního portálu Indeed připustily, že alespoň občas uvažují o práci v zahraničí. Téměř třetina už navíc nezůstala jen u úvah, neboť pracovní nabídky v cizině aktivně hledala nebo na některou z nich odpověděla, píše portál Euronews.
Nejčastěji se po práci v cizině poohlížejí lidé s vyššími přijmy. Mezi respondenty, jejichž domácnost má čistý měsíční příjem alespoň šest tisíc eur, tedy zhruba 147 tisíc korun, se o zahraniční nabídky během posledního roku zajímalo 54 procent.
Bez migrace to nepůjde. Německo může do roku 2070 přijít o 20 milionů obyvatel |
Největší zájem je o kancelářské pozice, například v marketingu. Lidé často hledají také práci v technologických firmách, gastronomii a hotelnictví nebo v logistice.
Většina se chce odstěhovat natrvalo
Pro ekonomiku je varovné především to, že většina zájemců nebere práci v cizině jen jako krátkou životní zkušenost. Z lidí, kteří se po zahraničních nabídkách poohlížejí, chce 77 procent zůstat mimo Německo několik let, nebo se dokonce odstěhovat natrvalo.
Za odchodem přitom většinou nestojí touha po rychlejší kariéře. Lepší možnosti povýšení nebo profesního růstu označilo za důležité jen 24 procent respondentů. Mnohem častěji lidi lákají vyšší výdělky a lepší životní podmínky. Obojí uvedla zhruba polovina dotázaných. Přibližně 42 procent pak očekává příjemnější podnebí nebo nižší daně a odvody.
Vraťte se do Sýrie a dostanete 200 tisíc, plánuje Německo nabídnout uprchlíkům |
Nespokojenost souvisí také s vysokým zdaněním práce. Z každých sta eur, která firma vydá na průměrného svobodného zaměstnance, mu po odečtení daní a povinných odvodů zůstane jen 50,70 eura. Zbytek připadne státu a systému sociálního zabezpečení.
„Pokud si dvě třetiny zaměstnanců pohrávají s myšlenkou odchodu, je to také známka nespokojenosti s podmínkami pro život a práci v Německu,“ uvedla pro Indeed ekonomka trhu práce Virginia Sodergeldová.
Odchod kvalifikovaných pracovníků přitom nemusí být pro zemi jen ztrátou. Podle Sodergeldové mohou lidé v zahraničí získat cenné zkušenosti a kontakty, které po návratu využijí při zavádění inovací nebo rozvoji nových obchodních příležitostí. Háček je v tom, že velká část zájemců se zpátky vrátit nechystá.
Táhnou hlavně USA
Největší zájem mají Němci o práci v USA, na které připadá 14,4 procenta všech zahraničních vyhledávání. Náskok se však zmenšuje. Počet dotazů na pracovní nabídky v USA meziročně klesl o 34 procent.
Hned za nimi následují Velká Británie a Švýcarsko, shodně s podílem 13,6 procenta. Právě Británie přitom výrazně posílila, zájem o tamní pracovní místa vzrostl o 38 procent. Stále více Němců se poohlíží také po práci ve Spojených arabských emirátech a Indii, kde počet vyhledávání stoupl o 24 procent. Austrálie zaznamenala desetiprocentní nárůst.
Německo čelí explozi násilí, řekl Merz o migraci. Nejde mu o ochranu žen, míní kritici |
Německo má však podle průzkumu stále co nabídnout. Šedesát procent respondentů si cení především svého sociálního zázemí, 47 procent oceňuje silnou ochranu zaměstnanců a necelých 35 procent vyzdvihuje tamní sociální systém.
Migrační bilance německých občanů se mezitím dál zhoršuje. Podle Destatis se jich během posledního roku ze zahraničí vrátilo o zhruba 97 tisíc méně, než kolik jich Německo opustilo. Jde o nejvyšší čistý úbytek od roku 2017. U cizinců je situace opačná. Počet lidí bez německého občanství se díky přistěhovalectví zvýšil o více než 200 tisíc, uzavírá Euronews.
