Jedna směna, 25 aut denně, ruční výroba a 350 zaměstnanců, jejichž počet se výrazně nezměnil ani přesto, že fabrika kvůli krizi prodělává.
Ne, nejde o malovýrobce sporťáků s ruským kapitálem v zádech, ale o jednu z továren firmy Volkswagen – drážďanskou montovnu luxusního modelu Phaeton, jehož cena začíná v přepočtu na 1,7 milionu korun a končí na 4,5 milionu.
Produkce v takzvané skleněné manufaktuře, kde mohou budoucí majitelé sledovat celý den vznik svého auta, v podstatě připomíná německý trh práce. Místo aby se propouštělo, nechává Volkswagen výrobu Phaetonu běžet i za cenu jejího dotování jen proto, aby v Sasku zaměstnal lidi a aby se udržel v nejprestižnějším segmentu automobilové výroby.
Podobný postoj zaujímá podle představitelů německých obchodních komor, investičních agentur i analytiků velká část německých zaměstnavatelů. Je to však draze vykoupený klid zbraní.
"To, jak se vypořádává náš trh práce se světovou recesí, je zázrak. Je velmi flexibilní, což nám umožnilo místo propouštění zkrátit úvazky. To však Německo stálo loni 14 miliard eur," říká Volker Treier, hlavní ekonom německé obchodní komory. V přepočtu na české koruny to dělá zhruba 370 miliard korun, což je více, než kolik Česko vyplatilo v roce 2009 na důchodech. Podle Treiera zaplatily přímo podniky pět miliard eur.
Zkrácení pracovní doby (Kurzarbeit) v praxi znamená čtyřdenní pracovní týden. Den, který zaměstnanci zůstávají doma, se platí z fondu – příspěvky do něj stát podporuje tím, že jde o daňově odečitatelnou položku. Pro pracovníky to znamená, že dostanou téměř stejný plat.
Kurzarbeit stál 14 miliard eur
Podle Treiera však jde o dobře vynaložené peníze, neboť to podnikům umožnilo ponechat si kvalitní pracovníky a "chystat se na oživení trhu". Zkracování úvazků namísto propouštění je důvod, proč nezaměstnanost v Německu v době recese rostla nečekaně pomalu, a od počátku letošního roku dokonce klesá.
Co to znamená v řeči čísel? Ke konci května se u západních sousedů podle úřadu práce ucházelo o práci 3,24 milionu lidí, což je 7,7 procenta ekonomicky aktivních obyvatel. To představuje nejlepší údaj od prosince 2008 a v rámci Evropy jednu z nejnižších nezaměstnaností. Například v Česku bylo v květnu bez místa 8,7 procenta lidí, v Maďarsku 11,4 a v Polsku 11,9 procenta.
Zaklínadlo "pružný trh práce" jako jednu z největších konkurenčních výhod Německa uvádí i agentura German Trade and Invest (GTAI), jež má mimo jiné za úkol do země lákat nové investory.
"Za celý loňský rok jsme v Německu měli díky Kurzarbeitu jen tři stávky spojené s hospodářskou recesí," tvrdí Iris Kirschová, ředitelka podpory zahraničních investorů GTAI. Jako univerzální recept, jak udržet protesty na uzdě, však tento přístup fungovat nemůže.
"Zavedení krátkého pracovního týdne je velmi drahé. Nebráníme se toto opatření zavést, ale muselo by mít nulový dopad na státní rozpočet. A to je i s ohledem na to, kolik to stálo v Německu, prakticky nemožné," uvedl Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy.
S tím však nesouhlasí předseda Odborového svazu Kovo Josef Středula. "Kdyby se v Německu krátký pracovní týden nezavedl, nestálo by to 14 miliard eur, ale klidně dvojnásobek. Místo 92 procent mzdy pro zaměstnance by totiž musel stát platit plnou podporu všem propuštěným na mnohem delší dobu. Navíc by lidé omezili své nákupy a ekonomika by zpomalila ještě více," tvrdí a dodává, že již nyní je jasné, že se tím bude zabývat nová vláda.
