Opatření kabinetu navazuje na rok a půl starý rozsudek německého ústavního soudu, podle něhož vláda při ústupu od jaderné energetiky nepostupovala zcela v souladu s ústavou, a energetické firmy tudíž mají nárok na „přiměřené“ odškodnění. Jeho přesná výše má být známa v roce 2023, tedy po uzavření všech zbývajících jaderných elektráren.
O ústupu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé jaderných elektráren souhlasili, rozhodla původně už v roce 2002 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem. V roce 2010 ale kabinet konzervativní unie CDU/CSU a svobodných demokratů (FDP) vedený Angelou Merkelovou prodloužil životnost jaderných elektráren až do roku 2036. Po neštěstí v japonské Fukušimě však vláda o rok později změnila názor a vrátila se k roku 2022, s čímž tehdy už provozovatelé nesouhlasili, především kvůli rychlosti změny.
Spolkový ústavní soud v prosinci 2016 konstatoval, že vláda má právo rozhodnout o ústupu od jaderné energetiky. Zároveň však musí odškodnit energetické společnosti, například za investice učiněné v dobré víře na základě rozhodnutí o prodloužení životnosti jaderných elektráren z roku 2010, které zvrat ve vládní politice v roce 2011 znehodnotil. Právě taková pasáž ale současnému zákonu o jaderné energetice chybí, a zákonodárci ho proto do 30. června musejí změnit.
V Německu je nyní v provozu sedm jaderných reaktorů. Odklon od jádra byl prvním krokem v transformaci energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje. Ty se loni na celkové výrobě elektřiny v Německu podílely z 33 procent. V roce 2035 by měly v zemi pokrývat 60 procent spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.
